Chorvatsko

Současná chorvatská dramatika

 

Asja Srnec - Todorović: Mrtvá svatba

Drama o dvou jednáních
Obsazení: 2 muži, 2 ženy
Místo: Dům
Čas: Současnost

Nadějný ženich navštíví skromný dům, aby zde požádal o ruku dcery. Nezvolil si k tomu nejlepší chvíli, Matka nevěsty právě zemřela. Svatba se stále odkládá, protože se musí počkat na požehnání Matky. Zatímco mrtvá Matka odpočívá v komoře, ženich žádá o ruku Dcery. Otec ani Dcera se nedokážou bez Matky rozhodnout. Zato ženich se rozhodne, že počká na zimu, utopí Dívku a také ji dá do komory. Dívka však spáchá v zimě sebevraždu. Živí i mrtví spolu stále komunikují. „Bolí smrt?“ ptá se dcera svojí matky. Smrt, život po životě je srovnávána ve hře s tím, co bylo před tím: stejné touhy, strachy, naděje. . . stejná nemožnost dosáhnout jednoty.

Kontakt: Paní Asja Srnec - Todorović, Rockfellerova 19, 10000 ZAGREB - CHORVATSKO, tel. : 00385 012713 71

 

Ivan Vidić: Někdo jiný

Tato hraje je věnována Nepřítomnému bratrovi. Každé nedělní ráno se rodina schází v zahradě, ve stejnou dobu a ve stejném složení, aby opakovala stále stejný rituál. Popíjejí čaj, tlachají, diskutují o minulostí, hádají se o ni a pak se každý s každým rozloučí až do příštího setkání. Jedinou postavou s dramatickou funkcí je bezejmenný hrdina, mrtvý Bratr. On zhmotňuje svou přítomnost tím, že odešel z jejich života. Když vyprávějí jeho příběh, vypovídají o svých vlastních ztrátách, citech, aspiracích, láskách, nenávistích, úspěších a prohrách.

 

Ivan Vidić: Harpa

Postavy v této hře jsou obklopeny lesem plným lupičů a válečné hrozby ve městě. Jsou uvězněny v imaginárním zámku. Vidíme zde neohrabaného pána, zapomenutého básníka - filozofa, špinavého prasečkáře, revolucionáře a zkaženou, krásnou dívku Harpu, která vzdoruje mužské chtivosti. Všichni jsou spoutáni svou neschopností něco změnit. Nejaktivnější postavou je právě Harpa. Stále mluví o revoluci, která odebrala moc pánovi a předala ji sluhovi. Tento sluha však ze sebe nedostane kloudné slovo, natož aby sestavil větu. Ani Harpa není schopna nabídnout odpověď, ani žádné z postav neposkytne oporu.

 

Ivan Vidić: Horečka

Tři dívky fantazírují o tom, jak si v neděli večer vyrazí za zábavou. Plýtvají svou energií na žvatlání o tom, koho potkají, ale nikdy neopustí svůj pokoj. Nedělní noc se promění v imaginární cestu řadou scén, v nichž dívky hrají různé role odvozené z představ o životě, který by chtěly prožít. Vytvoří si tak novou vzrušující realitu, tak odlišnou od jejich skutečnosti.

 

Lada Kaštelan: Poslední článek řetězu

Jednoaktové drama
Obsazení: 4 ženy, 3 muži
Místo: Obývací pokoj
Doba: 1994
Hra se odehrává v den Jejích 36. narozenin, po Matčině pohřbu.

Ona má sebevražednou náladu, opustil ji Milenec, je těhotná. Postava Smrt, v masce mladé Dívky, pozve k ní na večeři její Matku a Babičku, když jim bylo právě 36 let. Matka přijde se svým Milencem, Babička se svým Manželem. Obě s sebou přinesou do hry atmosféru oné doby: Babička dobu války v roce l944, Matka rok l972. Jejich setkání se odvíjí v obyčejné konverzaci a přesto se odhalují jejich osobní tragédie, prokletí historickou situací Chorvatska. Cyklicky se opakující propojení individuálních osudů s politickou situací země vypovídá o tom, jak v této zemi je jedinec závislý na osudech své země. Hlavní hrdinka hry - Ona - srovnává svou dnešní situaci s jejich v oněch letech. Pomalu dochází k poznání, že přes všechno trápení nemá právo přerušit „rodinný řetěz“. Její rozhodnutí je korunováno nečekaným návratem jejího Milence.

Kontakt: Paní Lada Kaštelan, Ilica l2, 10000 ZAGREB, CHORVATSKO,
tel. 0038501 422 l65

Agent: Branko Maršić, ARS JUS, Šubićeva l2, 10000 ZAGREB, CHORVATSKO,
tel. : 00385 01l 443 673

 

Pavo Marinković: Šalamounův konec

(napsáno 1996)
Lidová historická hra v deseti obrazech
Obsazení: 9 mužů, 6 žen
Místo děje: Izrael
Doba: Biblická

Dvůr krále Davida, zahradní slavnost. Jehova, jediný oficiálně uctívaný bůh, přijde v převleku na slavnost, protože si chce popovídat s Davidovým synem - princem Šalamounem - o budoucnosti jeho království. Princ Šalamoun a Jehova spolu uzavřou smlouvu: Bůh umožní budoucímu králi, aby se stal největším a nejmoudřejším panovníkem všech dob a na oplátku bude král stavět tomuto bohu chrámy a bude šířit jeho slávu po celém svém království. O třicet let později, kdy král Šalamoun skutečně dosáhl všeho, co si předsevzal, cítí se nespokojený. V jeho říši je morální rozklad, lidé uctívají různé pseudobohy, schyluje se k občanské válce. Šalamoun je přesvědčen o své vlastní bezúhonnosti a moudrosti a hledá řešení: chce zavést v zemi oficiálně mnohobožství. Jeho věrný rádce Zachariáš je proti. O situaci se začíná zajímat Satan. Přesvědčuje Jehovu, že teď může s klidným svědomím zničit svůj „vyvolený lid“ a pak mohou, on a Satan, začít úplně znova se svým stvořitelským dílem na zelené louce a jako dva nejlepší přátelé. Jehova nabídne Šalamounovi poslední šanci, aby napravil chyby a vykoupil se. Převlečen za pohanského kněze, Satan navádí Šalamouna, aby Jehovovy nabídky odmítnul. Jehova se rozhodne, že zničí zemi občanskou válkou a tím potrestá vinu. Avšak - skuteční viníci zůstanou nepotrestáni a Jehova je oklamán.

Kontakt: Pavo Marinković, Pantovčak 119, 10000 ZAGREB, CHORVATSKO, tel. : 00385 01 446 973 nebo: Grinzinger Alee 34/l2 WIEN, RAKOUSKO

 

Milica Lukšić: Hon na medvěda Tepišara

Antropologické melodrama

Ve hře je jazyk staré chorvatské literatury protkán jazykem dnešní ulice a politickými frázemi. Zároveň je archetypální situace smíchána s mytologií městského života. V jakémsi imaginárním Divokém pohraničí se sejde lovec z Muslandu a Rakija, muž z Divokého východu, kteří se vydají na lov geneticky modifikovaného medvěda Tepišara. Hra je analýzou naší mentality, kterou zde prezentuje „nový“ jazyk, který je produktem recyklovaných jazykových idiomů. Je to zároveň výpověď o hrozbách, které před nás staví současná realita. Ironické promísení a parodie známých literárních modelů ústí v ohromující jednotu. Např. způsob, jakým je vystavena expozice vytváří paralelu mezi westerny a situací v Chorvatsku na počátku 90. let.

V knihovně DÚ možno získat další informace:
Dubravka Vrgoć: Nové chorvatské drama, in: Culture in Balance, Texts Crossing Borders, str. 21 (Sborník Ljubljana 1997) (angl.)

Bulletin No 3 (ITI): Croatien Drama
Obsahuje krátké anotace her, informace o autorech, informace o teatrologické literatuře, historický nástin chorvatské dramatiky, adresář významných divadel a festivalů v Chorvatsku.

Zpracovala a redakčně připravila Helena Albertová