Činoherní klub je Divadlem roku, připravuje Stavitele Solnesse
Praha 16. března (ČTK) - Bernhardova Společnost na lovu a Ibsenův Stavitel Solness budou nejbližšími novinkami repertoáru Činoherního klubu v Praze. Jeho ředitel Vladimír Procházka převzal o víkendu v anketě Cen Alfréda Radoka titul Divadlo roku. Poděkoval především režisérovi Ladislavu Smočkovi, který stál před 43 lety u zrodu této scény a spolupracuje s ní dodnes.
Divadlem roku je Činoherní klub podruhé. Více těchto titulů má v prestižní anketě na kontě královéhradecké Klicperovo divadlo - čtyři. Divadlo Na zábradlí a Dejvické divadlo v Praze má po třech. Činoherní klub se tak dostal na roveň pražského Divadla v Dlouhé, které se rovněž dvakrát stalo Divadlem roku.
"Společnost na lovu se na našem jevišti ještě nehrála a také Thomas Bernhard u nás bude poprvé," řekl Procházka ČTK. Inscenaci nastuduje režisér Ivo Krobot, který do ní obsadil například Vladimíra Javorského, Chantal Poullainovou, Pavla Kikinčuka, Mojmíra Maděriče a Matěje Dadáka. Premiéra se uskuteční 8. dubna.
"Je to trošku zvláštní číslo v naší dramaturgii, ale řekli jsme si, že bychom se o to měli pokusit," dodal Procházka. Upozornil, že právě teď začíná v Činoherním klubu režisér Martin Čičvák zkoušet Stavitele Solnesse. Půjde o tradiční koprodukci s bratislavským Divadlem Aréna, titulní roli ztvární Juraj Kukura.
Provokativní rakouský dramatik a spisovatel Thomas Bernhard zemřel před 20 lety - 12. února 1989. Bernhard se narodil v roce 1931 a v 18 letech později onemocněl plicní chorobou. Dva roky pobýval v sanatoriích, kde začal psát. Po uzdravení navštěvoval hereckou školu ve Vídni, studia zakončil na salcburském Mozarteu. Od roku 1957 se živil jako nezávislý spisovatel - k jeho nehjranějším dramatům patří hry Ritter, Dene, Voss, Divadelník a Náměstí Hrdinů.
Všechno, co kdy Bernhard napsal, bylo provokující. Ať už to byly hry, povídky, romány, nebo dokonce jeho vlastní závěť. Když zemřel, vyšlo najevo, že si výslovně nepřeje, aby se na rakouském území v budoucnu inscenovaly jeho hry. Až deset let po jeho smrti změnil jeho bratr závěť a Bernhardovo dílo se opět rozšířilo.
Základní situace jeho hry Společnost na lovu připomíná situaci Čechovova Višňového sadu. Také zde se hovoří o tom, že mají být vykáceny staré stromy obklopující dům, i její hrdinové podobně jako postavy Čechovovy ztratili vliv na "běh světa".
Jiří Borovička rot
