Činoherní klub v Praze si připomene 45 let své existence
Ve dnech, kdy jubilující Semafor bilancuje novou inscenací své loňské padesátiletí a Divadlo Minor připomíná 60 let od vzniku Ústředního loutkového divadla v Praze, upozorňuje na 45 let své existence i pražský Činoherní klub. V den, kdy měl 27. února 1965 v sále v ulici Ve Smečkách premiéru Smočkův Piknik, uvede inscenaci Syngeova Hrdiny západu v režii Ondřeje Sokola.
"Žádné velké oslavy nechystáme," řekl ČTK ředitel této scény Vladimír Procházka a připomněl, že před pěti lety divadlo v jubilejní publikaci zmapovalo své projekty let 1965 až 2005. Jeho březnový tištěný program na ni navazuje a připomíná inscenace a události uplynulých pěti sezon.
Malý sál v pražských Smečkách hostil v roce 1959 první premiéru Divadla Semafor; a pak tam působilo například divadélko Paravan. U zrodu Činoherního klubu byli v polovině 60. let režisér a autor Ladislav Smoček, dramaturg Jaroslav Vostrý a herec a režisér Jan Kačer. Malé jádro souboru, do něhož patřil i Jiří Hálek, doplňovali zpočátku hosté. Například Miroslav Macháček, Vladimír Brabec, František Vicena a Oldřich Nový. Od té doby stanula na komorním jevišti řada dalších výrazných osobností: Vladimír Pucholt, Pavel Landovský, Josef Somr, Jiří Hrzán, Libuše Šafránková, Josef Abrhám, Petr Čepek, Petr Nárožný, Jiřina Třebická, Nina Divíšková, Bolek Polívka, Ondřej Vetchý, Ivana Chýlková i Oleg Tabakov a Karel Höger.
Klasickým i moderním repertoárem tato scéna přitahovala milovníky dobré činohry. Koncem 80. let oslavila pětistou reprízu inscenace Penzion pro svobodné pány, úspěch stále má psychologická groteska Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho. Novější historie Činoherního klubu je spojena s jeho úlohou v listopadu 1989 - právě zde bylo ustaveno Občanské fórum.
Během čtyř desítek let mělo v Činoherním klubu premiéru 112 inscenací, v uplynulých pěti letech k nim přibylo jedenáct dalších. Podle Procházky bylo cílem zakladatelů dělat divadlo jinak, aby nebylo mlýnem na výrobu inscenací. Nejšťastnější léta však skončila ruskou invazí v roce 1968. Postupně odešli Vostrý, Leoš Suchařípa, Kačer i přední herci. Snahy o likvidaci byly permanentní; až listopad 1989 umožnil, aby se Vostrý vrátil do funkce uměleckého šéfa.
Smoček tvrdí, že Činoherní klub vznikl náhodou. "Nikdy jsem žádný sen o založení divadla neměl, byla by však škoda podobnou nabídku tehdy nevyužít," komentoval to později.
Osm let je Činoherní klub obecně prospěšnou společností. Nadace Alfréda Radoka ho vyhlásila Divadlem roku 2002 a 2008, Osiřelý západ Martina McDonagha se stal hrou roku 2002 a herec, překladatel a režisér Ondřej Sokol získal Cenu Thálie v kategorii Talent roku. Za roli Saviny v Masce a tváři Luigiho Chiarelliho obdržela Ivana Chýlková Cenu Sazky a Divadelních novin za nejlepší herecký výkon v roce 2002. Tutéž cenu získal v roce 2006 Michal Pavlata, a to za roli Teache ve hře Davida Mameta Americký bizon.
Prestižní slovenské ocenění Dosky 2004 získali Emília Vášáryová a Juraj Kukura za výkony v Albeeho hře Koza aneb Kdo je Sylvie?, která se v Praze hraje v koprodukci s bratislavskou Arénou. Hrdina západu z roku 2007 byl poctěn Cenou Alfréda Radoka, Jaroslav Plesl byl za roli Christyho Mahona v této hře odměněn Radokovou cenou a Sokol za ni získal Cenu Sazky a Divadelních novin. Radokovu cenu převzal i Jaromír Dulava za roli předsedy v Kunderově Ptákovině.
Zdroj: Jiří Borovička, pba
