České divadlo Činoherní studio uzavírá proces zkoušení inscenace Harila (aneb Čtyři z punku a pes). Činoherní studio uzavírá proces zkoušení inscenace Harila (aneb Čtyři z punku a pes).
„Během příprav jsme se shodli na tom, že je to punková inscenace o punkáčích a je tak k tomu potřeba přistupovat ze všech stran. A děláme všechno proto, abychom z toho nepolevili. Je to punk a je to krása!“ řekl režisér inscenace Štěpán Gajdoš. Harila, hra českého dramatika Helmuta Kuhla, jež je opatřena podtitulem aneb Čtyři z punku a pes, je dalším titulem 49. sezóny Činoherního studia, jež se dočká své premiéry. V pátek 5. února se završí proces zkoušení na domácím jevišti, představení se nahraje do podoby filmového záznamu a v příštích dnech se poprvé představí divákům v podobě streamu v prostředí internetu.
Kmenový dramaturg Činoherního studia a děkan pražské DAMU Karel F. Tománek uvádí autora původní české hry Helmuta Kuhla: „René Levínský, zde skrytý za jedním ze svých četných pseudonymů, vystudoval teoretickou fyziku na ČVUT v Praze a získal doktorát z teoretické ekonomie na CERGE University Karlovy. Jako vědec je velmi seriózní. Jako divadelník naprosto nepředvídatelný.“ Umělecký šéf ústecké činohry a dramaturg inscenace David Šiktanc vysvětluje, čím si Harila získala jeho sympatie: „V ČS měli soudobí čeští autoři vždy svůj prostor. Ale nešlo mi primárně o autora, ale o text samotný. Viděl jsem ho kdysi báječně převedený do podoby scénického čtení kladenskými V.A.D. A když jsem se později dozvěděl, že ho svého času doporučoval dramaturg Karel F. Tománek, rád jsem hozenou rukavici zvedl.“
Harila provokuje množstvím vulgarismů a explicitních výrazů, proto je nutné dle Šiktance diváky na tuto skutečnost upozornit: „Snažím se tento jazykový „jev“ inzerovat, aby lidé věděli, na co přijdou, a nebyli zaskočeni. Počet vulgarismů - i jejich podoba - může být svým způsobem šokující. Ale za mě jsou součástí svébytné poetiky této hry a nečekaným způsobem ji lyrizují. V tomto ohledu pro mě nejsou tématem. Je mi ale jasné, že se jím mohou snadno stát. Ale ze zkušenosti vím, že ti, kteří říkají, co na jeviště patří nebo nepatří (jako by podobné kategorie existovaly...!), neřeší primárně danou inscenaci, ale potýkají se s vlastními předsudky.“
Dramaturgie ČS svěřila režii svého druhého sezónního titulu do rukou mladého režiséra Štěpána Gajdoše, ten debutoval v Činoherním studiu režií scénického čtení Rozhovor kvůli dýni z cyklu Překročit hranice na startu loňské sezóny. „O nějakou dobu později mě David Šiktanc oslovil s tím, jestli bych nechtěl režírovat Harilu. Když mi telefonoval a režii nabízel, popsal text jako příběh o čtyřech punkáčích, kteří se rozhodnou unést gorilu ze zoo, aby ji mohli vypustit zpět do volné přírody, zasmál jsem se tomu a řekl jsem, že si text rád přečtu. Musím přiznat, že na první přečtení to byl opravdu nářez.“
Štěpán Gajdoš do Harily obsadil téměř kompletní herecký soubor, čtveřici pankáčů hrají zkušení Jaroslav Achab Haidler, Marta Vítů, Jan Plouhar a Matúš Bukovčan, v dalších rolích jim sekundují Andrea Berecková, Petr Uhlík a Adam Ernest. Scénografii a kostýmy měla v rukou Jana Hauskrechtová, režisér Gajdoš spolupráci s ní komentuje: „Každá věc na scéně má nějaký svůj příběh, odněkud se vzala, někdo ji přinesl, nebo už ji v Činoheráku dlouho čekala na své využití. Podobný příběh mají i kostýmy herců."
Na inscenaci se dále podílel i hudební skladatel Ondřej Švandrlík jako autor originální scénické hudby, která své kořeny našla tematicky v punku.
