České divadlo Činohra Národního divadla Brno uvede v září premiéru hry A. P. Čechova Racek Činohra Národního divadla Brno uvede v září premiéru hry A. P. Čechova Racek
Činohra Národního divadla Brno uvede 7. září 2021 premiéru hry A. P. Čechova Racek v režii Štěpána Pácla. Mahenovo divadlo nás tak přenese do Ruska k břehu jednoho magického jezera.
Jednou z odložených premiér Činohry NdB, která se kvůli pandemii Covidu-19 může uskutečnit teprve 7. září, je premiéra Racka. Nejslavnější hra Antona Pavloviče Čechova (1860-1904) je obrazem života několika postav, které se v nehostinném světě pokouší nalézt smysl života – a hledají ho v umění i lásce. „Kdysi jsem si vášnivě přál dvě věci: chtěl jsem se oženit a chtěl jsem se stát spisovatelem,“ říká stárnoucí a nemocný Sorin, posléze dodává: „A nepovedlo se ani to, ani ono.“ Podobně jako on i další postavy touží po umění a všichni touží po lásce. Milostný trojúhelník je ale pro Čechova málo! Do své hry napsal šílený spletitoúhelník: Medveděnko miluje Mášu, Máša miluje Trepleva, Treplev miluje Ninu, Nina miluje Trigorina, kterého ale miluje i Arkadinová, Mášina matka miluje místního doktora a všichni společně milují Arkadinovou, protože je to herečka z velkoměsta. No považte sami – úplná komedie!
Děj hry se odehrává na konci devatenáctého století, kdy scénografie Jána Tereby volně vychází z tehdejší estetiky, a to především impresionisticky laděnými barvami a prací se světlem. Vynikající kostýmní výtvarnice Alena Dziarnovich do scény zasadila kostýmy stylově i barevně odpovídající, ovšem vycházející naopak ze současných trendů v oblékání – díky tomu jsou nám postavy o to bližší a rozhodně nejsou jen vzpomínkou na dávné a daleké Rusko (ostatně samovar se v této inscenaci nevyskytuje). Citlivou hudbu k inscenaci složil Marko Ivanović, skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery. Režisér Štěpán Pácl postavil svou inscenaci na hercích – bez vynikajících herců se totiž hra nedá nasadit a Činohra NdB má veliké štěstí, že takové herce má – na souhře a na podmanivém herectví, které neustále lavíruje mezi fraškou a tragédií.
„Čechov nás může přimět smát se v slzách svému vlastnímu neštěstí,“ říká dramaturg inscenace Jaroslav Jurečka, „je přísný, má pochopení pro to, jak zacházíme se svými životy, a právě proto se nebojí o tom mluvit narovinu.“ Slavná Čechovova hra byla v minulosti přítomná začátku výjimečných divadelních ér – ať už se jedná o Národní divadlo pod vedením Otomara Krejči, Léblovo šéfování Na Zábradlí, nebo samo Moskevské umělecké divadlo, kde ji režíroval legendární Stanislavskij: „Racek je příslibem něčeho nového, je to hra o naději vymanit se z každodenní banality a rutiny. To asi spojuje všechny umělce, kteří se rozhodnou jej inscenovat – je to závan čerstvého vzduchu.“
Pověst inscenace se začala šířit ještě před jejím prvním uvedením: vybral si ji filmový režisér Viktor Tauš k vytvoření unikátního záznamu pro projekt Film Naživo, ve kterém se umělecký film snoubí s divadelním uměním a kde obzvlášť vynikají herecké výkony.
Režisér Pácl během pandemie vytvořil v enormně ztížených podmínkách pět inscenací (nejspíš nejvíce ze všech divadelních režisérů v republice), Racek je předposlední z nich, vznikal na přelomu let 2020 a 2021. Ovšem i v takto těžké době se režisérovi podařilo vytvořit na scéně Mahenova divadla malou oázu, kde se den co den po tři měsíce několik lidí snažilo hledat krásu a lásku. Jak se jim to podařilo, musí už posoudit diváci samotní.
