České divadlo Činohra Národního divadla Brno uvede ve světové premiéře v Redutě autorskou inscenaci Lidovky jdou do řiti Činohra Národního divadla Brno uvede ve světové premiéře v Redutě autorskou inscenaci Lidovky jdou do řiti
Činohra Národního divadla Brno uvede 14. listopadu 2025 ve světové premiéře v Redutě autorskou inscenaci Lidovky jdou do řiti. Kabaret plný skečů, písní a absurdních situací s nadhledem a údivem sleduje osudy legendárních Lidových novin – od jejich brněnského zrodu až po současnost, kdy tištěné vydávání skončilo.
Od Stránského po samizdat
Lidové noviny patřily více než sto třicet let k nejvýznamnějším českým deníkům. Vznikly roku 1893 v Brně z iniciativy Adolfa Stránského a prošly mimořádně pestrým vývojem – od původně mladočeského listu přes éru první republiky spojenou s Karlem Čapkem, Eduardem Bassem či Ferdinandem Peroutkou, až po samizdatové vydávání během komunismu a novodobý zánik v roce 2024.
„Lidovky byly zrušeny dekretem Královny Koloběžky – tj. zrušeny nezrušeny při zachování stejnojmenného zpravodajského webu a při přeřazení přílohy Orientace k jinému listu. Zánik to byl až překvapivě hladký, bez větší nevole kulturní obce. Bylo to proto, jaké Lidovky loni končily? Měly ještě něco společného s étosem fin de siècle, první republiky a svého znovuzrození z ducha disentu na konci osmdesátých let? A ne-li, máme za ně náhradu?“ ptá se dramaturg inscenace a současně umělecký šéf činohry NdB Milan Šotek.
Tvůrčí tým se rozhodl na příběh těchto novin reagovat formou kabaretu. Právě Milan Šotek oslovil významné české autory a vznikla tak koláž textů, pod kterou jsou podepsaní Renata Kalenská, Lenka Lagronová, Tomáš Baldýnský, René Levínský, J. A. Pitínský, Petr Stančík či Tomáš Vůjtek.
„Zadání bylo prostinké: deset minut jevištního času a včasná konzultace prvotního nápadu, aby každý nepsal o Karlu Čapkovi. Nakonec o něm nenapsal nikdo. Ale vzniklo sedm rozkošných aktovek a zhruba stejný počet původních písní Martina E. Kyšperského. Lidovkám tak nevzdáváme hold scénickou koláží z jejich bohatého archivu, nýbrž fungl novými texty, které vznikly, až když ony zanikly,“ vypráví Milan Šotek o počátcích první činoherní inscenace NdB této sezony.
Režisér Radovan Lipus je známý svým citlivým propojením faktu a poezie (Průběžná O(s)trava krve, Těšínské nebe, SIALská trojčata) a má k tištěným novinám až melancholický vztah:
„Nejde jen o mizení víc jak stoleté tradice, ale především o nevratné mizení jistého způsobu vnímání času. Číst si papírové noviny je jiný způsob přijímání informací, než si je těkavě rolovat na displeji proložené lavinou agresivních reklam. Mám dojem, že za rychlost platíme velice draze: těkavou povrchností,“ říká režisér Radovan Lipus.
Humor, který bolí i těší
Inscenace Lidovky jdou do řiti není jen poctou tištěným médiím, ale také ironickým pohledem na svět, který ztrácí kontinuitu. Autoři i herci se s humorem ptají, co mizí spolu s papírovými novinami – jen médium, nebo kus kultury, která formovala naše dějiny?
Zásadní podíl na projektu má šestice výrazných herců – každý z interpretů se pohybuje mezi historickými i fiktivními postavami, střídá grotesku s poezií, žurnalismus s hereckým kabaretem. Lipus k tomu dodává:
„Inscenace je obydlí, které nakreslím, ale herci jsou jeho nedílnými spolutvůrci – zařizují si jej a žijí v něm. Někdy je to historický palác, jindy prázdninová chata. Ale nikdy nekreslím vězení – vždycky je pro mě zásadní, aby se jim bydlelo dobře a s radostí.“
Herečka Zuzana Černá, která patří k mladší generaci herců Činohry NdB, vidí témata inscenace z jiné perspektivy:
„Myslím, že nejde úplně o konec. S příchodem e-booků a čteček to vypadalo, že knihkupectví budou postupně zavírat – a ono se naopak vydává víc knih než dříve. Na jedné straně mizí papírové letenky a jízdenky, na druhé je pořád krásné vidět vytištěné vizuály nebo plakáty – možná i proto, že jsou dnes už vzácností,“ říká Zuzana Černá.
Hlas novin, které nezmlkly
Lidovky jdou do řiti jsou kabaretem o zániku i zrození – o slovu, které se odmítá ztratit, o humoru, který zůstává i tam, kde mizí papír. Lipus k tomu říká:
„Možná by se to celé dalo nazvat spíš scénickým časopisem. Tento pojem má v Brně krásnou a inspirativní divadelní tradici.“
Výraznou součástí kabaretu je hudba. V „Lidovkách“ se o ni postará komorní hudební sestava Martina E. Kyšperského (skupina Květy), který své „variace na novinová témata“ předestře ve svém vlastním osobitém podání.
Součástí každého představení bude „křeslo pro hosta“ – scénická rozmluva s významným novinářem-intelektuálem, který má k Lidovým novinám osobní vztah.
Svou účast na prvních reprízách již přislíbili Martin Jan Stránský, Renata Kalenská, Jana Machalická či J. P. Kříž.
