Činohra Národního divadla moravskoslezského uvede v české premiéře hru Velryba amerického dramatika Samuela D. Huntera

Činohra Národního divadla moravskoslezského uvede 18. dubna v české premiéře hru Velryba amerického dramatika Samuela D. Huntera (nar.1981). Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka přináší silný příběh o samotě, vině, touze po odpuštění a lidské blízkosti, kterou nelze ničím nahradit. Hra vyžaduje jednu mimořádnou hereckou proměnu - velká příležitost pro představitele titulní role Charlieho Martina Dědocha. Režie Aminata Keita.

Hra Velryba je českému publiku známá zatím jen díky filmové adaptaci z roku 2022 (režie Darren Aronofsky). Představitele Charlieho Brendana Frasera jeho výkon katapultoval zpátky mezi hollywoodskou elitu – dostal Oscara, sošku si odnesli také tvůrci masky. Divadelní podoba však nabídne bezprostřednější setkání – bez filmového střihu, 105 minut tváří v tvář nepřikrášlené pravdě a silným emocím. „Velryba není hra, která by diváka hladila po srsti. Je to zážitek, který klade otázky o odpovědnosti, vině, těle a možnosti odpuštění. Vidět ji naživo znamená sdílet prostor s postavami, jejichž dech, ticho i nepohodlí jsou hmatatelné. Česká premiéra hry je výjimečnou příležitostí setkat se s textem, který patří k nejvýraznějším dramatům současného světového divadla – a zažít jej v plné síle, bez filmového filtru, v přímém kontaktu s hercem, maskou a lidskou křehkostí,“ zve dramaturg Norbert Závodský.

Učitel tvůrčího psaní Charlie se ve svém bytě ujídá k smrti. V osobním kontaktu je jen se svou kamarádkou a ošetřovatelkou Liz. Opustil kvůli příteli rodinu, jenže partner zemřel. Charlie se kvanty jídla snaží otupit bolest ze ztráty přítele i selhání v roli otce. Morbidně obézní tělo je tu ale v kontrastu s inteligentní a laskavou osobností, uznávanou studenty, kteří ho ovšem kvůli „poškozené kameře“ při online lekcích nikdy nevidí. V čase, který mu zbývá, se Charlie pokusí napravit vztah se svou dcerou. Ellie je na první pohled ke světu i k Charliemu sarkastická, krutá a manipulativní, vyrostla v přesvědčení, že ten špatný je jen otec a vlastně celý svět. Charlie se ji snaží přesvědčit laskavostí, vlídností a empatií. Jejich setkávání je tak střetem dvou zraněných lidí, kteří spolu neumí mluvit jinak než skrze extrémy. Ale i na konci může člověk říct (udělat) to nejdůležitější.

Jak vidí Charlieho režisérka Aminata Keita? „Mám potřebu nebýt lhostejná k prožitkům lidí, kteří se i v naší společnosti pohybují na periferii. Charlie takový je – nezapadá. Žije ve společnosti, která ho dohnala do stavu naprosté izolace. Na Charliem je obdivuhodné, že probouzí v lidech to dobré, ačkoli je obklopen stejnými ztroskotanci, jako je on sám. Neztratil víru v lidskost, nezahořkl a stále věří v dobro a lásku. Jsem přesvědčena o tom, že v přijetí je klíč k vyřešení mnoha problémů této doby.“

„Žijeme ve velmi složitém světě a příběhy, které zobrazují skutečnost komplexně a mnohovrstevnatě, mi pomáhají se v něm lépe orientovat. Všichni si pokládáme otázky: Proč se něco děje? A proč se to děje zrovna mně? Pokud máme možnost se se složitými tématy, jako jsou trauma, sebepřijetí nebo ztráta blízkého člověka, vyrovnávat v bezpečném prostředí divadla, vnímám to jako velmi prospěšné. Dramatické příběhy se nedají jednoduše rozhodnout. V tom jsou právě napínavé a vzbuzují mnoho palčivých otázek,“ říká Aminata Keita, která má v NDM za sebou už jeden úspěšný dramatický režisérský počin. Hra Ptáčci od Wajdiho Mouawada o hledání skutečné identity na pozadí izraelsko-palestinského konfliktu je nominována na letošní moravskoslezskou Cenu Jantar. (Ale režisérka prozradila také, že moc ráda dělá i komedie a nějakou by v budoucnu chtěla nazkoušet i u nás v Ostravě.)

„Obézní maska“ Charlieho se ve hře stává nástrojem, který odhaluje křehkost i zranitelnost postavy. Vystihnout tento aspekt je úkol pro herce Martina Dědocha. „Na první dobrou vnímám Charlieho jako laskavého člověka s neochvějnou vírou v lidské dobro. V tomhle pohledu na svět se s ním úplně neztotožňuji, takže je to pro mne protiúkol. Výzvou byl ale pro mě celý proces, protože je v něm spousta ‚poprvé’: moje první spolupráce s režisérkou Aminatou Keitou, první velká dramatická role a navíc první zkušenost s takto výraznou maskou,“ uvedl Martin Dědoch.

Překlad dramatu z roku 2012 - Markéta Kočí Machačíková. Režie Aminata Keita. Dramaturg Norbert Závodský. Scéna a kostýmy Ján Tereba. Hudba Martin Hůla. Světelný design Karel Šimek. Tvůrci masky Marek Capoušek a Martin Vašek.

Hrají: Martin Dědoch (Charlie), Petra Kocmanová (ošetřovatelka Liz), Hana Piterková (dcera Ellie), Alois Bartoň (misionář Starší Thomas), Kateřina Breiská (bývalá Charlieho žena Mary).