České divadlo Daniela Špinar připravuje pro Vzlet inscenaci vycházející z nezveřejněných deníků Petra Lébla Daniela Špinar připravuje pro Vzlet inscenaci vycházející z nezveřejněných deníků Petra Lébla
Pohybově-obrazová inscenace vycházející z nezveřejněných deníků výjimečného režiséra Petra Lébla v režii Daniely Špinar míří do velkého sálu Vzletu s premiérou 12. a 13. dubna.
Petr Lébl (1965-1999), který byl jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností českého divadla devadesátých let. A to nejen profesionálního (sedm let vedl Divadlo Na zábradlí), ale i amatérského, kde v osmdesátých letech začínal. Kromě toho, že do českého divadla přivedl – a jako jeden z mála během své krátké kariéry důsledně zkoumal – postmoderní přístup k umění, byl také komplexní, složitou personou, která nás dodnes fascinuje svou vášní pro divadlo i totální oddaností tvorbě.
“O Léblovi vzniklo několik knih (jedna už dokonce za jeho života) a jeho pracovní život je bohatě zdokumentován, pro nás je však východiskem jeho soukromý deník z posledního roku života, který předčasně ukončil sebevraždou. Máme tak před sebou nejen fascinujícího tvůrce, ale i nešťastně zamilovaného člověka, často ztraceného, leckdy na pokraji šílenství, zmítaného milostným citem a doslova oslepeného láskou”, přibližuje dramaturgyně Marta Ljubková.
Diváci se můžou těšit na jevištní zpracování naplněné vášně pro umění a nenaplněné vášně pro jiného člověka. Nepopisné, ne-realistické obsazení hlavní role – Lébla v jedné z jeho mnoha podob ztvárňuje tanečnice Tereza Ondrová – vylučuje životopisný přístup: nabízíme vnitřní pocity převedené v jazyk těla, ale i hudební čísla, scény smutné i veselé, scénicky obrazivé i dialogické. Jak už to, tak v postmoderním divadle bývá…
„Dostaly se mi do rukou konkrétní, hmatatelné stopy jeho myšlení v podobě jeho zápisků z posledního roku života. A uvědomila jsem si, že je to sice velmi křehká půda, ale je to zároveň strašně silný a univerzální příběh o nepřijetí sebe sama, svojí sexuality/identity. A hlavně je to celé o tom, že když nejsme sami sebou, stáváme se toxickými nejenom vůči ostatním, ale především vůči sobě…“ říká k inspiraci režisérka Daniela Špinar.
Lébl začínal režírovat ve zdánlivě nevyhovujících podmínkách kulturních sálů, kde se v osmdesátých letech tak dařilo amatérskému divadlu: i proto míříme s projektem inspirovaným jeho životem a tvorbou právě do Vzletu, který někdejší Dopravní podniky svým interiérem také připomíná. Uvědomujeme si všechny „nevýhody“ Vzletu pro klasické divadlo a bereme je do hry; vycházíme z přirozené architektury prostoru a ohledáváme jeho možnosti. Jméno Petra Lébla je známé generaci dnešních čtyřicátníků (a starší), ti ještě zažili jeho premiéry. My však necílíme jenom na ně, naše inscenace je projektem o vášni a lásce jako o univerzálních tématech, nikoliv nějakým „slovníkovým heslem“. Informace bylo to posledních, co chtěl Lébl svými inscenacemi předávat…
Děkujeme Darině Korandové, Evě Stanislavové, Kateřině Štefkové, Magdaléně Sidonové, Pavlu Rajchlovi, Radce Denemarkové a mnoha dalším za pomoc při hledání inspirace.
S podporou Jakuba Weberschinkeho.
Tvůrčí tým
Režie: Daniela Špinar
Choreografie: Tereza Ondrová
Dramaturgie: Marta Ljubková
Scéna: Lucia Škandíková
Kostýmy: Linda Boráros
Hudba: Matěj Kroupa
Video: Dominik Žižka
Světla: Jan Hugo Hejzlar
Produkce: Denisa Sedláčková, Tomáš Sosna
Hrají: Tereza Ondrová, Anna Kameníková, Jáchym Sůra
Premiéra: 12. dubna 2023, Vzlet
