11.05.2009 00:00

Databáze inscenací českých divadel on-line!

Informačně-dokumentační oddělení Divadelního ústavu spustilo on-line přístup k databázi inscenací českých divadel po roce 1945. V současné době jsou k dispozici záznamy o téměř 24 tisících inscenacích, každý měsíc přibývá cca 500 dalších záznamů. K dispozici jsou kompletní sezony 1973/74 - 2005/06, sezony 1963/64-1972/73 a 2006/07 jsou právě zpracovávány. Databáze bude kompletně naplněna do konce roku 2010. Příští rok budou záznamy v databázi navíc propojeny s digitalizovaným fotoarchivem. Díky grantu, který Institut umění - Divadelní ústav získal z Finančních mechanismů EHP a Norska je celý fotoarchiv (cca 120 tisíc snímků) digitalizován a bude badatelům zpřístupněn.

Co to tedy zpřístupňujeme
Téměř 24 tisíc inscenací českých, moravských a slezských divadel s datem premiéry, se všemi autory, inscenátory a obsazením - tedy pokud to všechno víme. Dlouze jsme diskutovali, zda "pustit" na internet i takové inscenace, kde se nám přes všechnu snahu nepodařilo některé údaje dohledat, když je divadlo neuvedlo. Rozhodli jsme se, že ano.
Stejně tak jsme řešili, zda zveřejnit databázi neúplnou, nebo čekat až do doby, kdy bude naplněno vše, k čemu máme v Informačně-dokumentačním oddělení alespoň nějaké podklady. Je nám jasné, že rozhodnutím zpřístupnit již část databáze sice vycházíme vstříc častým požadavkům odborné veřejnosti, zároveň se ovšem vystavujeme nebezpečí dotazů, proč zde tato inscenace je a jiná není. Nemá to uchopitelnou logiku - výlety zpět v čase jsme podnikali z nějaké okamžité potřeby rešerší pro plánované publikace, výstupy pro zahraničí atd.
Základ tvoří 19 tisíc inscenací z kompletních sezon 1973/74 až 2005/06. Právě vkládány jsou sezony 1963/64 až 1972/73 (cca 2600 záznamů) a 2006/07 k současnosti (cca 1600). Kolem 500 záznamů je z období před rokem 1963.

Jak se v databázi orientovat
Systém umožňuje dva způsoby vyhledávání - přímý nebo přes hry a předlohy.
V přímém vyhledávání je možné zadat dotaz podle názvu inscenace (nebo jeho části), podle divadla (při volbě stačí uvést část názvu), podle jednoho až tří jmen (u každého lze specifikovat zda jako autora, inscenátora nebo účinkujícího - při volbě jména je nutné uvést začátek příjmení, je možné uvádět i celé jméno ve tvaru Čapek, Karel) a podle časového období premiéry. Dotazy lze kombinovat při uplatnění logického vztahu ‚a zároveň'. Pro divadlo a jméno je vložen mezikrok, který zpřesňuje volbu z nabídky údajů obsažených v databázi (např. najednou je tedy možné hledat, ve které hře Václava Havla v Divadle Na zábradlí Praha hrál Jiří Bartoška v režii Jana Grossmana).
Vyhledávání přes hry a předlohy slouží jako pomůcka hlavně v těch případech, kdy byl text inscenován pod různými názvy - databáze nabídne varianty názvu a umožní výběr buď všech inscenací (podle originálu) nebo inscenací konkrétního překladu či úpravy. Stejně je možné toto vyhledávání využít při hledání inscenací her, ve kterých byla použita "nedramatická" předloha. Do vyhledávače je možné zadat buď část názvu hry nebo část českého názvu předlohy a doplnit jménem autora (opět začátek příjmení nebo celé jméno ve tvaru Čapek, Karel), mezi názvem a jménem autora je uplatněn logický vztah ‚a zároveň'. Mezistupeň při tomto způsobu vyhledávání nabízí možnost rozšíření na související varianty - tedy k originálu na překlady a obráceně. (např. je možné získat informaci, že Zločin a trest Fjodora Michajloviče Dostojevského souvisí s hrou Daniila Ginka Můra, kterou přeložil Leoš Suchařípa, a vyhledat inscenaci).
Pro oba způsoby je společné, že přehled vyhledaných inscenací je možné vzestupně třídit podle Názvu nebo Divadla nebo Data premiéry nebo Signatury. Podle stejných kritérií je pak setříděn i výpis zvolených inscenací. Pro výpis lze zvolit jednu ze čtyř variant - pouze základní údaje (název, datum, divadlo), dále přidat autory a inscenátory, dále přidat obsazení a nebo zvolit vše (včetně dalších doplňujících údajů).

Trocha historie
S úvahami o automatizaci informací o českém divadle se v Divadelním ústavu začalo koncem 80. let. Analýza dat, struktury a požadavků, co by TO mělo umět, trvala přes rok, aniž by někdo z nás jakýkoli počítač jenom viděl. Pár individuí jenom prostě nadchla myšlenka o možnosti různých vícehlediskových výběrů a na psacím stroji simulovali "zkušební plnění".
17. listopadu 1989 dopoledne byli na jakési schůzi zástupci divadel v Divadelním ústavu informováni, že budou vloženi do počítače - vzbudilo to huronský smích a zcela vážnou diskusi o tom, zda je správné umění znesvěcovat něčím tak technicistním jako je (stále většině téměř neznámý) počítač a automatizace.
Potom jsme se ale věnovali něčemu úplně jinému a mezi tím se rozvíjely možnosti hardware i software, my uviděli první počítače a automatizaci se začalo říkat databáze.
V divadle není ze samotné podstaty oboru nic dvakrát stejné. Od národního sportu měnit už jenom název divadla-instituce i divadla-scény (o nejrůznějších variantách názvů her ani nemluvě) po záludnou vlastnost hereček (převážně, ale ani pánové se tomu nevyhýbají) měnit příjmení. Tohle vysvětlit nejdřív programátorům a pak tomu programu je opravdu lahůdka. Protože něco, co je a zároveň není totéž, je pro ty 1 a 0 téměř nepochopitelné. Pro uživatele se však jedná o zásadní informaci.
Prudký rozvoj technických možností znamenal nutnost celý projekt předělat a v roce 1994 byl zahájen zkušební provoz interní databáze Divadlo v prostředí MS-DOS. Celá databáze byla rozdělena na samostatné segmenty (Osobnosti, Hry, Inscenace, Akce, Video) propojené jen volně společnými adresáři divadel, souborů a scén, číselníky oborů a samozřejmě osobnostmi (podle hesla, kdo není vložen, nemůže být použit). Tato záměrná segmentace poskytovaných informací se v době vytváření databáze prokázala jako smysluplná, protože usnadňuje a urychluje přístup ke konkrétnímu výsledku pro toho, kdo ví, co hledá - tedy pro zájemce z okruhu širší odborné veřejnosti.
V roce 1996 byla poprvé z dat databáze vytvářena ročenka Divadlo v České republice - jednalo se ale pouze o výstup, který byl dále zpracováván jako text a výsledkem byla klasická publikace.
V roce 2004 došlo nakonec úspěšně k převodu do prostředí Windows - za plného provozu a se skřípěním zubů všech zúčastněných, protože všechno bylo jinak a museli jsme se znovu učit databázi ovládat.
Prostředí Windows ale umožnilo několik nových věcí:
- větší propojení jednotlivých segmentů v rámci interní databáze při zachování jejich relativní samostatnosti (možnost nejen získat informaci o jednotlivosti, ale sledovat i tuto jednotlivost z různých hledisek - např. inscenace a její účast na festivalech či zahraničních zájezdech).
- proměnit tvorbu ročenky jako samostatného html výstupu přímo z databáze (s kompletním editačním programem včetně rejstříku věcného, názvového a jmenného) zveřejněného na CD-R. Editační program, resp. zdokonalování části rejstříkové, je důvodem značně fatálního zpoždění ve zveřejňování ročenek, ale snad jsme již téměř ve finále.
- začít s umisťováním databáze na internet. Jako první byl zveřejněn segment Video, tedy katalog videotéky DÚ. Druhým je právě zveřejňovaný segment Inscenace.

Vlastními silami je Informačně-dokumentační oddělení schopno zajistit sběr dat a jejich vkládání aktuálně. Zpětné plnění je zajišťováno externě, ovšem blížíme se nebezpečně k sezonám v 40. a 50. letech, pro které nebudou ve fondech Informačně-dokumentačního oddělení již dostatečné podklady a vyžádají si sběr doplňujících dat.

Přístup do databáze divadelních inscenací naleznete zde.

Zuzana Jindrová
a pracovníci Informačně-dokumenatčního oddělení Divadelního ústavu

Autor článku: redakce