24.04.2024 10:04

Dirigenta Jakuba Hrůšu čeká debut v Carnegie Hall

Velké turné Bamberských symfoniků po německých městech a Spojených státech vrcholí 24. dubna v newyorské Carnegie Hall.

Český dirigent Jakub Hrůša si připíše zdolání další mety ve své kariéře: nyní ho čeká debut v legendární koncertní síni Carnegie Hall. „Vystupoval jsem snad už ve všech významných světových sálech, ale v Carnegie Hall jsem měl dosud tu čest několikrát být jen jako posluchač,“ říká Hrůša a pokračuje: „Jsem šťasten, že v tomto kultovním sále poprvé vystoupím právě se svým orchestrem, s nímž máme zažitu tu nejharmoničtější spolupráci, a s programem, který dokonale vyhovuje mému i jejich naturelu.“

Bamberští symfonikové v čele s Jakubem Hrůšou zahrají Preludium k Wagnerovu Lohengrinovi. Právě to je opera, kterou Hrůša s velkým úspěchem dirigoval v Královské opeře Covent Garden, kde byl nedávno jmenován hudebním ředitelem. Dále během koncertu zazní Brahmsova Třetí symfonie. Ta je nejkratší z jeho čtyř symfonií, o to víc oplývá emocionální působivostí a mistrovskou stavbou. Jako sólistka vystoupí brilantní francouzská klavíristka Hélène Grimaud v jediném klavírním koncertu Roberta Schumanna, oblíbeném díle období romantismu. Koncert uzavírá Wagnerova předehra k Tannhäuserovi. K tomu Jakub Hrůša uvádí: „Sestavení pořadu odpovídá programové řadě Carnegie Hall, která se věnuje Výmarské republice. Konkrétní pořadí se inspiruje typickými programy Gustava Mahlera coby dirigenta, umělce, který řídil také nepřímého předchůdce Bamberských symfoniků, orchestr Německé opery v Praze. Gustav Mahler téměř vždy zakončoval své programy smysluplně efektní předehrou. Tannhäuser je v tomto smyslu přímo ideální kus.“

Se shodným programem vystupují Bamberští symfonikové během čtrnácti dnů na celkem osmi koncertech. Jako klavírní sólisté se na turné střídají dva umělci: vedle Hélène Grimaud je to český klavírista Lukáš Vondráček. Kromě koncertů na německé půdě dosud vystoupili například na Islandu, v americkém Bostonu, čekají je ještě koncerty ve Washingtonu a v Moss Arts Centru ve Virginii.

Carnegie Hall bývá označována za jednu z nejvýznamnějších hudebních síní světa. Právě zde dne 16. prosince 1893 proběhla premiéra Dvořákovy Novosvětské symfonie.

Jakub Hrůša se vrací do USA v krátké době už po několikáté za sebou – v roce 2024 to byly lednové koncerty s Newyorskou filharmonií a následovala březnová půlměsíční rezidence v Chicago Symphony Orchestra.

Pražské publikum uslyší Jakuba Hrůšu společně s orchestrem Bamberských symfoniků v září na festivalu Dvořákova Praha, kde společně provedou několik koncertů, včetně unikátního open air koncertu dne 11. září. Pod taktovkou Jakuba Hrůši  spojí síly Česká filharmonie, Bamberští symfonikové a zahrají Mahlerovu Sedmou symfonii přímo na místě její původní premiéry.

 

Autor článku: Kateřina Motlová, foto: (c) Marian Lenhard

Dirigenta Jakuba Hrůšu čeká debut v Carnegie Hall

Zahraniční divadlo

24.02.2026

Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční představení Kameny. Inscenace vzdává hold obětem holocaustu

Branický Dům tanečního umění přivítá v pátek 27. února 2026 od 18 hodin mimořádné hostování maďarského souboru Royal Ballet Fehérvár. Večerní představení současného tanečního divadla s názvem Kameny je věnováno památce obětí holocaustu.

20.02.2026

Smetana bez not, ale s tancem: česká klasika Pražského komorního baletu v Budapešti

Představte si Vltavu – ne jako řeku, ale jako pohyb lidského těla. Přesně to čeká budapešťské publikum už v pátek. Pražský komorní balet přiveze 20. února do maďarské metropole inscenaci Fragment 24, v níž choreograf Petr Zuska dělá něco zdánlivě nemožného: bere Smetanovu Mou vlast, hudbu, která je pro mnoho Čechů takřka posvátná, a převádí ji do současného tanečního jazyka.

29.01.2026

Black and White Baletu Národního divadla Brno v Poznani, polský triptych v Brně

Balet Národního divadla Brno vyrazí v březnu k sousedům. 11. března se soubor představí ve Velkém divadle Stanisława Moniuszkého v Poznani s baletem Black and White – moderní verzí klasického Labutího jezera v choreografii Mária Radačovského. Jeho současné zpracování ikonického díla Petra Iljiče Čajkovského přináší svěží pohled na známý příběh a spojuje tradiční baletní formu s moderními tanečními prvky.