Diváci mohou prožít Rok na vsi na zlínské scéně
Poprvé v nové sezoně si mohou lidé zajít na ROK NA VSI v režii Jana Antonína Pitínského, jehož zpracování kroniky moravské dědiny je již osmým režijním počinem na zlínské scéně. Jeden z nejnáročnějších projektů Městského divadla Zlín měl premiéru v únoru. V úterý 3. listopadu v 19 hodin se před zraky diváků ve Velkém sále rozehraje čtvero ročních období v Habrůvce.
Rok na vsi je po publikem i odborníky vysoce oceněné inscenaci Maryša dalším pokračováním cyklu vesnických témat na jevišti zlínského divadla. Na divadelních prknech vystoupí kompletní soubor Městského divadla Zlín. Obdobný počet herců se objevil například v inscenacích Balada pro banditu (2008), Šumař na střeše (2004), Naši furianti (2004) či Antonius a Kleopatra (2001). „Kromě herců Habrůvku zabydlí i dětští herci. Do role Rybáře obsadil Pitínský překvapivě herce z Divadelního souboru Jana Honsy z Karolínky Josefa Králíka, který exceloval v roli otce ve hře Martina Františáka Doma,“ zdůraznil dramaturg Vladimír Fekar.
Velkolepá jevištní verze románové kroniky Aloise a Viléma Mrštíkových se může pochlubit hned několika unikáty. Už zahajovací zkouška Roku na vsi se nesla ve stylovém duchu. Nechyběly na ní lidové kroje a muzika, autor hudby Miroslav Černý na ní také představil dvě pastýřské trouby. Ty byly vyrobeny přímo pro tuto inscenaci. Kromě nich v představení zazní nahrávka hudby, která byla pořízena na staré valašské nebo slovácké lidové nástroje. „Muzikanti si je sami vyrobili a sami na ně hrají,“ přiblížil režisér Pitínský.
Na inscenaci má svůj mistrovský podíl i slavný špičkový slovenský kaskadér Gustáv Kyselica, jenž má bohaté zkušenosti s natáčením rizikových scén i v hollywoodských snímcích. S herci odborně nastudoval vesnické souboje na hodech, při kterých se v rukou mužů objeví nože. Na vzniku scény, jejímž autorem je taktéž Jan Antonín Pitínský, se podíleli kromě pracovníků umělecko-technického úseku také studenti Gymnázia Zlín-Lesní čtvrť. V hodinách výtvarné výchovy zavítali do malírny v pomocné budově divadla, aby zde vytvořili kulisy stodoly plné balíků slámy.
Pitínský jako základ ke své inscenaci zvolil skvěle vystavěnou dramatizaci Miroslava Krobota. Celý román nelze obsáhnout v omezeném čase divadelní inscenace, a proto se ze zalidněné románové kroniky objeví v inscenaci ty figury, které jsou postaveny proti sobě do velmi vyhrocených a vyostřených konfliktů. Život na vesnici se v průběhu jednoho roku vyjevuje jako vypjatě a nesmiřitelně dramatický. „Habrůvka je světem zcela rozdílných postav. Vedle sebe žijí pragmatický starosta, svůdná vesnická Messalina Vrbčena, přemýšlivý mladý farář, roztržité děti nebo pozemským životem zlákaná sestra Amáta. Své místo v obci mají i tuláci a pomatenci, zranitelní a zraňující alkoholici, krutí statkáři, nezkrotně divocí chlapci, po čisté lásce toužící dívky atd. Ačkoliv se jeví jako jeden z nejdůležitějších trpký osud podnikavého Rybáře, který propadne spalující lásce k Vrbčeně a žene sám sebe do záhuby, můžeme klidně říct, že v Habrůvce neexistuje hlavní postava. Všechny lidské osudy v ní mají totiž svou nezastupitelnou důležitost a své místo. Každá z postav má ve hře alespoň jeden silný okamžik. Sama Habrůvka je hlavní postavou,“ poznamenal Fekar.
Autorkou kostýmů, které mají být ozvukem venkovského odívání, je Hana Knotková. „Působí odrbaným a stísňujícím dojmem. Vedle nich se ale v inscenaci objeví i velkolepé rituálně slavnostní kostýmy,“ doplnil Pitínský.
Zdroj: smardova@divadlo.zlin.cz
