Divadelní noviny poprvé vyšly jako měsíčník
Divadelní noviny dnes poprvé vyšly ve formě měsíčníku, dosud šlo o čtrnáctidenní periodu. Lednové vydání připravilo nové složení redakce vedené od 1. ledna dlouholetou šéfkou kulturní rubriky zaniklých Lidových novin Janou Machalickou. Nové DN, které vydává Společnost pro Divadelní noviny, dnes v Divadle v Celetné pokřtili herci Viktor Preiss a Simona Lewandowska.
Machalická, která zvítězila loni v konkurzu vypsaném společností na šéfredaktorku či šéfredaktora, ohlásila některé změny. Dotkly se designu Divadelních novin, který má nyní časopiseckou podobu. První lednové číslo má rozsah 72 stran a menší formát A4, obsahuje podle šéfredaktorky asi 13 recenzí.
„Noviny válcují internetová média. Z toho důvodu jsme se rozhodli změnit periodicitu," řekla dnes Machalická v Divadle v Celetné, kde se konal křest prvního čísla. Na jeho titulní straně je portrétní fotografie jednoho z kmotrů – Preisse.
Viktor Preiss listu před plným hledištěm popřál dlouhý život. „Dnes ho nebudeme kropit, ale bude to takové vzkříšení," řekl při křtu. Simona Lewandowska, další tvář čísla, popřála DN hodně mladých čtenářů. Křtu se zúčastnila také grafička Adéla Svobodová.
Machalická ve výběrovém řízení zvítězila nad dlouholetým členem bývalé redakce, teatrologem Vladimírem Hulcem. Ke konci loňského roku DN opustila dosavadní redakce v čele s Josefem Hermanem a založila vlastní internetový portál divadelni.net. Machalická uvedla, že by byla ráda, kdyby někteří pokračovali v DN.
Divadelní noviny mají také vlastní internetový formát. „Během roku počítáme i s kompletní grafickou proměnou a vylepšením čtenářského komfortu," napsala Machalická v úvodníku Začínáme v novém, který DN přinesly na svém webu.
Po zvolení Machalické loni rezignoval šéfredaktor Josef Herman na vedení společnosti, do jejího čela pak byl vybrán dlouholetý bývalý ředitel Činoherního klubu a dramaturg Vladimír Procházka.
Divadelní noviny vznikly v roce 1992 v přímé návaznosti na čtrnáctideník Scéna věnovaný divadlu i filmu. Vzorem a duchovním předchůdcem jim byl stejnojmenný časopis, který skončil v době nastupující komunistické normalizace v 70. letech.
