Divadlo Apropo na Hradě uvedlo pašijový příběh Jidáši, kam jdeš?
Několik desítek lidí dnes na Pražském hradě sledovalo pašijovou hru v podání členů Divadla Apropo připomínající příběh ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V příběhu starém přes 2000 let ožily postavy Ježíše, Marie či Máří Magdaleny. Představení Jidáši, kam jdeš? se na Pražském hradě konalo počtvrté. Jeho výtěžek půjde na konto Pomozte dětem. Představení je na programu i v sobotu v 15:30.
Představení v prostorách zahrady Na baště poblíž rozkvetlé třešně se uskutečnilo v uvolněné atmosféře, ke které napomohlo slunné počasí, reprodukovaná hudba a fakt, že část herců byla přímo mezi diváky. Dva představitelé farizejů dokonce hráli v jednom z hradních oken.
Charitativní představení této pašijové hry patří k velikonoční kulturní nabídce Pražského hradu. Divadlo pod širým nebem nabízí ojedinělý pohled na tradiční biblický příběh Ježíše Nazaretského bez církevního dogmatu.
"Záleží nám na tom, aby všechny postavy dostaly prostor otevřít divákovi i svou duši, své city, pocity a pohnutky, s nimiž do příběhu vstupují," uvedl režisér a autor hry Filip Jan Zvolský. Dodal, že právě proto bylo nutné dodat do hry scény, jaké v jiných pašijových hrách diváci nenajdou.
"Hru jsme poprvé hráli v roce 2000, kdy už v ní byly scény jako loučení Ježíše s Marií a Máří. Během let jsem však dodal i dialog Petra s Jidášem, rozhovor Piláta s jeho ženou nebo scénu, kdy se k soudu jako žalobce dostaví i matka jednoho z betlémských neviňátek," dodal Zvolský.
Vstup na představení byl jako každý rok volný, ale již od prvního sehrání v roce 2000 je tato inscenace spojena se sbírkou Pomozte dětem. I letos zde byla umístěna kasička, do níž návštěvníci mohli přispět libovolným obnosem.
Divadlo Apropo uvedlo hru Jidáši, kam jdeš? poprvé před 11 lety, kdy ještě nesla název Pašije. Za první jeviště pod širým nebem posloužil dvorek Klubu v Jelení v sídle Nadace rozvoje občanské společnosti, která spolu s Českou televizí provozuje sbírku Pomozte dětem. Tím byl hned od počátku určen charitativní účel inscenace, k níž se po letech přidal Živý Betlém uváděný již pět let rovněž na Pražském hradě.
