Divadlo Continuo uvede představení Obět v Nové synagoze na Palmovce

Divadlo Continuo - Oběť
Synagoga na Palmovce, Praha 8 - Libeň
9. 5. 2011 - 19:30

Květen 1949, Itálie, Janov. Přístavní čekárna. Odjíždí z Evropy, asi natrvalo. Chce do Ameriky, chce zapomenout ...
Když byly v roce 1945 postupně osvobozovány koncentrační tábory na území Německa a Polska, začal se svět dozvídat o tom, co se dělo za zdmi a dráty táborů. Ještě na konci druhé světové války začalo pátrání po těch, kteří byli za tato zvěrstva odpovědni. Mnozí byli zatčeni a předáni spravedlnosti, mnozí unikli. V jejich útěku z Evropy jim pomáhali jak jejich bývalí nacističtí spolupracovníci, tak bohužel i někteří představitelé Vatikánu a švýcarského Červeného kříže. Jedním z nich byl i Josef Mengele, lékař osobně zodpovědný za smrt více než 400,000 Židů v koncentračním táboře Osvětim. V roce 1949 ho při pokusu o vycestování kvůli nesrovnalostem v cestovních dokladech zadržela italská přístavní policie a několik týdnů ho držela ve vyšetřovací vazbě. Nikdo neví, co se dělo v oněch dnech a týdnech, kdy byl Josef Mengele v italském Janově zadržován.

Inscenace
Monodrama Oběť je pokusem pochopit nepochopitelné. Nesoudí, jen předkládá fakta, která hovoří sama za sebe. Zpracovává téma lékařské i lidské etiky v mezní životní situaci. Vypovídá o genezi opojení mocí, o otázkách smysluplnosti či nesmyslnosti lidského utrpení, o lidské odvaze i zbabělosti. Snaží se odkrýt ďábelskou techniku postupného plíživého zla, jež se rozvíjí na živné půdě lidské lhostejnosti a alibismu.

Jeden herec, desítky, stovky a tisíce lidských životů. Jeden osud na pozadí lidské tragédie. Věci, slova, těla, věty. Hromady věcí, hromady slov, hromady těl. Je jich tolik, že už čísla nevnímáme. Je jich tolik, že ztratily hodnotu. Ztratily smysl. Ano, jistě, zahubili jsme cit, abychom nezešíleli. Cit? Lidskost? Soucit? Jděte k šípku. Je potřeba přežít.

Autorský projekt Ivana Jurečky Oběť v režii Pavla Štourače je divadelní fikcí. Vypráví příběh muže, který jednoho květnového dne roku 1949 vstoupí do přístavní čekárny. Chystá se na cestu do zámoří. Při odbavení je však zadržen. Následuje výslech, na jehož základě je zadržený předán soudu. Během soudního přelíčení, odvolání a nového soudního řízení postupně vycházejí najevo skutečnosti o pravé identitě souzeného i šokující informace o tom, co se v Osvětimi dělo. Selekce, týrání, hromadné popravy v plynových komorách, a zejména pseudovědecké experimenty,  který obžalovaný na vězních prováděl. Na základě všech zjištěných faktů je mu prokázána vina a je odsouzen k smrti.

Tento příběh se však nikdy nestal. Přestože v té době již byla známa fakta o osobách odpovědných za genocidu Židů během druhé světové války, úředníci v Janově s největší pravděpodobností neznali pravou identitu zatčeného a tak Josef Mengele opustil v červnu 1949 Janov a na lodi Northon King odcestoval do Jižní Ameriky. Zde žil až do své smrti v roce 1979. I přes veškeré úsilí tajných služeb celého světa, lovců nacistů i izraelské vlády se ho nikdy nepodařilo vypátrat a předat spravedlnosti.

Zdroje a inspirace
V inscenaci jsou použity materiály z knihy Mengele - Anděl smrti, úplný životní příběh, autorů Geralda L. Posnera a Johna Wareho, divadelní hry Přelíčení Petera Weisse, knihy Ďáblova dílna Adolfa Burgera a filmu Šoa, francouzského režiséra Claude Lanzmanna.
Hlavní inspirací projektu se však staly rozhovory s žijícími pamětníky, bývalými vězni koncentračního tábora Osvětim.