Divadlo J. K. Tyla uvede Brahmsovo Německé requiem v jedinečném propojení hudby a tance

Divadla J. K. Tyla představí 15. března 2025 na Nové scéně taneční zpracování slavného Německého requiem Johannese Brahmse. Dílo v hudebním nastudování šéfdirigenta Jiřího Štrunce doprovodí choreografie italského tvůrce Francesca Annarummy, která propojí sílu hudby, zpěvu a tance a nabídne tak divákům nevšední umělecký zážitek.

„Nejrozsáhlejší Brahmsovu skladbu Německé requiem, inspirovanou smrtí skladatelovy matky, uvede plzeňské divadlo v originální podobě celovečerního baletu za doprovodu živého orchestru. Nejen hudební složka, ale i řeč pohybu je v tomto představení mocným výrazovým prostředkem. Německé requiem, ačkoliv není tak často uváděno, patří k nejvýznamnějším skladbám tohoto typu v celé hudební historii,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Německé requiem, Brahmsovo největší dílo, vzniklo v letech 1865–1868 a od svého prvního uvedení v lipském Gewandhausu v roce 1869 se stalo jedním z nejvýznamnějších děl světového vokálně-symfonického repertoáru. Skládá se ze sedmi částí a je plné hlubokého citu i monumentální krásy.

„Německé requiem je nádherná skladba, která se odlišuje od tradičních smutečních mší především tím, že je zaměřena spíše na útěchu pozůstalých než na modlitbu za zemřelé. Ve své hlavní myšlence je to dílo hluboce lidské – což odpovídá i původnímu záměru samotného Brahmse nazvat skladbu Lidské requiem, a oblíbené pro svou emocionální hloubkou a duchovní poselství,“ uvádí šéfdirigent Jiří Štrunc. Zároveň věří, že toto ‚lidské‘ requiem nabídne posluchačům prostor k zamyšlení a naději. „Je to requiem pro nás živé,“ doplňuje.

Německé requiem se nejčastěji uvádí koncertně, v Plzni jej ale představí v tanečním zpracování. Choreograf Francesco Annarumma, který navrhl i scénu a kostýmy, k inscenaci říká: „Brahmsovo requiem je více útěšné než tragické, slouží jako pocta lidem, které Brahms miloval. Ve své choreografii se zaměřuji na pouto mezi matkou a dítětem, což je odkaz na Brahmsův osobní příběh. Chci ukázat, že tento typ vztahu se může vyvinout do skutečného svazku dvou lidí, a vyjádřit naději, že takové spojení se nikdy nepřetrhá, dokonce ani po smrti.“

Diváci se mohou těšit na celý soubor baletu v čele s Mami Mołoniewicz, Afroditi Vasilakopoulou, Victorií Roemer, Karlem Audym, Justinem Rimkem, Giacomem Morim či Novellou Petrucci. V sólových pěveckých partech vystoupí Yukiko Smetáčková Kinjo či Lucie Silkenová a František Zahradníček nebo Moses Mackay, sbor opery posílí Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy v Praze. Na jevišti a v orchestřišti se tak sejde přes 140 umělců.

Johannes Brahms byl bezpochyby klíčovou osobností nejen německé hudby 19. století, za sebou zanechal početné symfonické, komorní i písňové dílo. Nikdy se však nevěnoval hudbě pro jeviště – v soupisu jeho děl nenajdeme operu ani balet. Přesto je však jeho hudba natolik výrazově bohatá a schopná vyprávět, že po ní ve 20. i 21. století sáhl nejeden choreograf.