Divadlo J. K. Tyla zahájilo Rok české hudby Prodanou nevěstou
V letošním ročníku Roku české hudby oživí Divadlo J. K. Tyla odkaz Bedřicha Smetany uvedením celého cyklu jeho operní tvorby, velkolepým koncertem Smetanových sborů, na kterém se budou podílet hudební tělesa z celé republiky, a představením všech skladatelových písní i jeho deváté nedokončené opery Viola. K oslavám Roku české hudby se připojí všechny 4 umělecké soubory, které dohromady nabídnou přes 200 představení, koncertů a akcí připomínající české skladatelské osobnosti.
Cyklus všech Smetanových oper
Celý cyklus Smetanových oper byl zahájen v sobotu 13. ledna, za přítomnosti ředitele divadla Martina Otavy a radní města Plzně Elišky Bartákové, Prodanou nevěstou. Zde diváci také poprvé slyšeli slavnostní fanfáry složené dramaturgem opery DJKT Vojtěchem Frankem k Roku české hudby. Příležitost vidět v Plzni všechny Smetanovy opery měli diváci naposledy před 40 lety.
„Je jen málo výjimečných roků, které tolik znamenají pro českou kulturu a umění, zejména pro klasickou hudbu. Jsou jimi tzv. čtyřkové roky, kdy si každých deset let připomínáme významná tuzemská hudební výročí. Nejinak tomu bude i letos v rámci projektu Rok české hudby 2024, v němž oslavíme také 200 let od narození světoznámého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který zanechal významnou stopu i v kulturním dění a historii našeho města,“ připomněla radní Eliška Bartáková.
Divadlo J. K. Tyla uvede všechny Smetanovy opery ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě. Inscenace Prodaná nevěsta, Dalibor, Hubička a Čertova stěna v nastudování plzeňského operního souboru mohou diváci navštívit v průběhu roku několikrát, celou etapu uzavře ostravské divadlo, které v rámci epilogu Roku české hudby v lednu 2025, uvede ve Velkém divadle Branibory v Čechách, Dvě vdovy a Tajemství. „Pomyslným vrcholem celého cyklu bude jediné galapředstavení slavnostní opery Libuše v lochotínském amfiteátru v rámci Noci s operou,“ doplňuje ředitel divadla Martin Otava. Viola – devátá nedokončená Smetanova opera zazní na slavnostním koncertě V hudbě život Čechů, naplánovaném na 28. února na Nové scéně. Nejmenší diváci se mohou seznámit s tvorbou Bedřicha Smetany návštěvou inscenace Prodáváme nevěstu, která se vrátí na Malou scénu 5. října 2024.
„Jsem velmi rád, že Divadlo Josefa Kajetána Tyla přistoupilo k oslavám Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany takto impozantním způsobem. Potvrzuje to mimořádné kvality našeho plzeňského divadla a jsem si jist, že se nejen Plzeňané mají na co těšit. Koneckonců tento můj názor jednoznačně potvrzuje i podpora, která byla divadlu udělena v rámci dotačního titulu Ministerstva kultury Rok české hudby – Smetana 200 odbornou komisí ve výši 3,5 milionu korun na 8+1 Smetanovu operu v DJKT,” řekl ministr kultury Martin Baxa.
Sbory Bedřicha Smetany
Na koncertě sborů, jenž se odehraje 9. května ve Velkém divadle, zazní v podání spojených sborových těles z Čech a Moravy, sboru opery DJKT a dětského sboru opery DJKT– Kajetán díla, která tvoří těžiště Smetanovy sborové tvorby. Méně známé sbory pak zařadí DJKT na program podzimního Operního matiné; sbory s doprovodem orchestru provede Plzeňská filharmonie.
Písně Bedřicha Smetany
Česká hudba bude tvořit také páteř oblíbených Operních matiné. Smetanovi budou věnována matiné dvě. „Na prvním únorovém matiné zazní písňový cyklus Večerní písně, zbylé písně pak diváci uslyší na podzimním matiné. Takže se Plzeňané dočkají nejen všech Smetanových oper, ale i všech jeho sborů a písní,“ upozorňuje Otava.
Další velikáni české opery
K nejhranější čtveřici českých autorů patří u nás i ve světě vedle Bedřicha Smetany také Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Divadlo proto několikrát během roku 2024 zařadilo do programu také Dvořákovu Armidu, Janáčkovu Věc Makropulos a Zápisník zmizelého či Juliettu Bohuslava Martinů.
Širokou nabídku doplní také Mozartova opera La clemenza di Tito, jejíž světová premiéra se odehrála právě v Praze u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem, nebo Rekviem Antonína Rejchy v katedrále sv. Bartoloměje. „Rejchovo Rekviem je unikátní dílo světové úrovně,“ vysvětluje Otava a dodává, že se jedná „o monumentální skladbu, dokončenou v roce 1808, která předběhla svou dobu romantickým výrazem, komplexností struktury i silou sdělení. Tato kompozice mimořádných kvalit byla objevena teprve v druhé polovině 20. století v Národní knihovně v Paříži, kde Rejcha dlouhá léta působil“.
V programu plzeňského divadla bude zastoupena i současná česká operní tvorba, a to inscenacemi Jsem kněžna bláznů Lenky Noty a Quo vadis Sylvie Bodorové. Quo vadis byla napsána přímo pro plzeňské divadlo a v červnu bude hostem prestižního festivalu Smetanova Litomyšl.
Dracula poprvé mimo Prahu a program ostatních souborů
Hudební tvorbu českých osobností připomenou i ostatní soubory. Martin Otava upozorňuje zejména na dílo skladatele Karla Svobody: „Po rok a půl dlouhých jednáních se nám podařilo jako prvnímu mimopražskému divadlu získat licenci k uvedení nejslavnějšího českého muzikálu Dracula, který představíme v červnu v Amfiteátru Lochotín.“ Dále se soubor do programu připojí s původním českým muzikálem Kozí válka s hudbou Dalibora Bárty a vítězným dílem 3. ročníku soutěže INTRO s názvem I Like Zima, které nastuduje Muzikálové studio DJKT. Balet přispěje novými inscenacemi Malý princ Gabriely Vermelho, Geiko Jana Matáska a Špalíčkem Bohuslava Martinů. Ze stávajícího repertoáru pak oceňovanou taneční adaptací komedie Zkrocení zlé ženy skladatele Jana Kučery a emotivním Srdcem podle skutečné události Jan Rejenta a Pavla Lochmana. Do Roku české hudby se zapojí i soubor činohry; kromě Zeyerova Radúze a Mahuleny s původní hudbou Josefa Suka uvede ve spolupráci s operou také dva scénické melodramy Jiřího Antonína Bendy – Medea a Ariadna na Naxu. O ty projevil zájem také prestižní mezinárodní festival v Bayreuthu, jejich tamní uvedení je naplánováno na květen roku 2025.
„Jedním z mých dlouhodobých cílů je podporovat původní tvorbu, a to u všech čtyř souborů,“ dodává Otava. „Právě velká část našeho příspěvku k Roku české hudby tvoří díla vytvořená přímo pro naše divadlo. Kromě opery Quo vadis jsou to i balety Zkrocení zlé ženy, Srdce, Malý princ a Geiko či muzikál Kozí válka, jehož děj se dokonce odehrává nedaleko Plzně. Z pohádek pak balet Malá mořská víla a muzikál Plzeňský pověsti.“
Výstava Slavní čeští skladatelé
Od 17. ledna do března bude ve foyer Nové scény k vidění putovní výstava k Roku české hudby 2024 prezentující čtyři skladatele, kteří se stali světovým fenoménem – Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, a kteří dohromady tvoří obraz české hudby 19. a 20. století s významným přesahem do zahraničí. Výstavu pořádá Odbor kultury Magistrátu města Plzně ve spolupráci s Národním muzeem – Českým muzeem hudby, Divadlem Josefa Kajetána Tyla a Plzeňskou filharmonií.
Vybraná představení s neobyčejnou atmosférou
„Jako osobní tip bych divákům doporučil, aby si v programu vyhledali představení s označením TOP RČH. Série těchto představení přinese speciální atmosféru – dobově oblečený jevištní personál, znělku složenou přímo pro naše divadlo k Roku české hudby, speciální doprovodné akce,“ láká na návštěvu divadla jeho ředitel.
Výhodné vstupenky
Diváci si Rok české hudby v Divadle J. K. Tyla mohou užít zakoupením výhodných balíčků – Můj Smetana, ve kterém najdou všechny Smetanovy opery i operní fragment Viola, Klasik, jenž nabízí čtyři opery – Dalibor, Hubička, Prodaná nevěsta a Čertova stěna, pro opravdové operní fajnšmekry je určen Lahůdkový balíček, který obsahuje dvě mimořádná díla – Zápisník zmizelého a Jsem kněžna bláznů. Stejně jako v balíčku Můj Smetana i zde je součástí slavnostní koncert V hudbě život Čechů. Pro nejmenší diváky je připraven balíček se šesti představeními opery, baletu i muzikálu od českých autorů – Kocour v botách, Co takhle svatba, princi?, Malá mořská víla, Plzeňský pověsti, Kytice a I Like Zima.
