Divadlo v Dlouhé zahájí ve svém až v polovině října
Kvůli pokračující rekonstrukci objektu, ve kterém sídlí, zahajuje pražské Divadlo v Dlouhé svou nadcházející 17. sezonu nestandardním způsobem. Stejně jako loni bude hostovat v Divadle pod Palmovkou, poprvé už 5. září, a bude jezdit na zájezdy mimo Prahu. Návrat na svou scénu plánuje 16. října, kdy po několikaměsíční pauze uvede mnoha cenami ověnčenou inscenaci Hany Burešové Polední úděl.
Soubor hodlá v nadcházející sezoně navázat na scénická čtení, uváděná v divadelní kavárně. Nová dramaturgická linie nazvaná Krátká Dlouhá nabídne publiku komorní inscenace, které herci nastudují s hostujícími režiséry. "Ale také koncerty, vernisáže, literární či hudební křty, autorská čtení a další krátkodobé či jednorázové akce," řekla ČTK mluvčí divadla Karola Štěpánová. Krátká Dlouhá by tak měla zastřešit různorodé aktivity členů tohoto souboru, které doplní jejich dominantní herecké úkoly v inscenacích pro velký sál divadla.
"V sezoně 2012/13 počítáme s uvedením dvou takových titulů. První připravuje herec a režisér Braňo Holiček, premiéra je plánována na polovinu dubna 2013. Druhý titul vzniká v gesci naší slovenské sekce v souboru, s premiérou počítáme v květnu příštího roku," dodala. První novinkou v repertoáru bude 24. listopadu inscenace nazvaná Kabaret Kainar-Kainar, kterou připraví režiséři Jan Borna a Miroslav Hanuš, dramaturgyně Ilona Smejkalová a Jaroslav Milfajt s kolektivem. "Nechceme zkoumat život tohoto básníka v problematické době. Chceme jen strávit večer s tím nejkrásnějším, co po něm zbylo - s jeho texty, básněmi a písněmi," tvrdí autorský kolektiv.
Režisér Jan Nebeský nastuduje v Dlouhé hru Henrika Ibsena Eyolfek, která bude mít premiéru 23. února. Mystérium s názvem Slečna Jairová nastuduje v dubnu Hana Burešová v překladu Tomáše Kybala a s hudbou Vladimíra Franze.
"Podobně jako na žánrových obrazech starých vlámských mistrů situoval i Michel de Ghelderode svou moderní verzi evangelijního příběhu do rodných Flander. I v tomto groteskním dramatu splývá reálné s fantaskním, současné s minulým, parodické s posvátným," komentoval inscenaci dramaturg Štěpán Otčenášek.
