Dokořán pro hudební divadlo – Brno 2007

Dokořán pro hudební divadlo - Brno 2007

16. - 23. června 2007

Po úspěchu minulého ročníku mezinárodního festivalu hudebního divadla Dokořán, který kromě domácích a Slovenských souborů představil také pozoruhodné inscenace špičkových souborů z Německa, Rakouska, Polska a Slovinska, připravilo Městské divadlo Brno s podporou ministerstva kultury a Jihomoravského kraje podobně lákavé menu i pro letošní (v pořadí již třetí) ročník. Na obou scénách a na Velké zkušebně se kromě několika doprovodných akcí uskuteční celkem osmnáct představení, z nichž mnohé slibují, že se pro diváky stanou velkou a krásnou událostí; skutečným svátkem současného hudebního divadla.

Festival bude symbolicky zahájen hudební komedií podle nejstaršího literárního námětu ze všech, které na přehlídce budou zastoupeny - a sice moderní variací Aristofanovy antické slavné komedie Lýsistrata v podání zvolenského divadla, která nápadně připomíná český mýtus o dívčí válce. Jiným - a pro české publikum zvlášť zajímavým - obrazem věčného tématu prolínání mužského a ženského světa, jeho vzájemně přitažlivých i odstředivých sil, je také zbrusu nová inscenace Městského divadla Brno - Vančurova, Ulrychova a Mošova muzikálová balada Markéta Lazarová. Strhující milostný příběh, vyvěrající na pozadí středověkých náboženských i nadčasově mezilidských sporů (a morálních konfliktů) se stal předlohou také pro slavný film Františka Vláčila z roku 1967 s Magdou Vášáryovou v titulní roli.

Poněkud jinou a přitom velmi působivou poetiku přináší slavná jazzová opera německého divadelního reformátora Bertolta Brechta a Kurta Weilla Třígrošová opera v podání účinkujících z německého Bautzenu. Jako předloha Brechtovi posloužila operní parodie s názvem Žebrácká opera, kterou již v roce 1728 složil anglický skladatel John Gay. Za svůj obrovský úspěch u diváků a kritiků vděčí toto dílo především pozoruhodným skladbám Kurta Weilla a dobře vykreslenému prostředí podvodníků – šokujícímu obrazu tradičního maloměšťáckého chování. Ve večerních hodinách druhého festivalového dne bude dán prostor jinému velkému německému reformátorovi své doby - a to dokonce nikomu menšímu, než Wolfgangu Amadeovi Mozartovi, v představení Mozart na scéně. Soubor Městského divadla Brno v jeho rámci představí hudebního velikána v pásmu dvou méně známých Mozartových děl - serenády D-dur (jinak známé jako Haffnerova serenáda) a jednoaktové komické opery Divadelní ředitel. Komická opera se zde objevně snoubí s komickou pantomimou v půvabný celek.

Tématům vycházejícím z německého kulturního prostředí, které je pro nás Moravany a Čechy bližší a známější než mnohé jiné, se věnuje také další pozoruhodné představení - slavný muzikál Kabaret, nedávno uváděný také Městským divadlem Brno. Děj tohoto muzikálu s působivou milostnou zápletkou je zasazen do Berlína roku 1931, kdy zdánlivě bezstarostnou atmosférou začíná stále nezadržitelněji prorůstat zlo nacismu. Pozoruhodné vedle titulu samotného je také skutečnost, že inscenace bude uvedena herci Městského divadla v Lublani a v režii Stanislava Moši. Jiným - a přitom v něčem podobným - způsobem, jak se dotknout či vyrovnat s nejednoduchou a často rozporuplnou německou rolí v moderních evropských dějinách, je také pásmo nazvané Hrepenenja (Touhy) věnované Bertoltu Brechtovi a Kurtu Weillovi - přesněji jejich devíti nejslavnějším písním o lásce a touze.

Slovenské divadlo má u nás plným právem vynikající zvuk. Nejen proto taneční muzikál Tančírna Národního divadla v Bratislavě jistě zaujme. Taneční parket je zde totiž pojat jako místo, ve kterém se protínají nejrůznější lidské osudy, ale jako působivá metafora dvacátého století: kolem osamělých, hledajících a unikajících lidí proudí československé i světové dějiny, aby z drobných osudů učinily trpké nebo sladké příběhy. Hudba, tanec, písně, tango, foxtrot, čača, twist, rokenrol a techno. Slovenské tématiky, a to dokonce té nejslovenštější ze všech, se dotýká také známá hudební komedie Malované na skle. Původně polský muzikál, který nově přebásnil a upravil Jarek Nohavica o Jánošíkovi putujícím po horách na slovensko-polském pomezí bude představen souborem Východočeského divadla v Pardubicích.

Johann Strauss ml. je spolehlivou zárukou kvalitní a divácky vděčné operetní zábavy. Jeho opereta Noc v Benátkách nastudovaná Moravským divadlem v Olomouci pojednává o jedné noci, během které dojde k řadě milostných nedorozumění a záměn, vše v exotickém prostředí vyšší společnosti. Milostného tématu se dotýká také recitál nazvaný prostě Piaf z Altes Schauspielhaus ve Stuttgartu věnovaný - jak také jinak - slavné zpěvačce šansonů. Edith Piaf, jméno, které je víc než kterékoliv jiné synonymem čisté radosti ze života, ale také těžkého údělu, pádu a útěku k alkoholu a drogám.

Slavný americký muzikál Divotvorný hrnec známý z filmu s Fredem Astairem a Petulou Clarkovou i z divadelní verze Voskovce a Wericha jistě netřeba dlouze představovat. Příběh o lásce, ale také aroganci a bezohlednosti, je plný pohádkového tajemství: vystupuje v něm několik nadpřirozených postav (a dokonce i jeden předmět, který by si leckdo jistě přál vlastnit – hrnec, který každému splní tři přání) a dějí se v něm věci vskutku nevídané. Divotvorný hrnec připravilo Divadlo Andreja Bagára v Nitre roku 2006 ve slovenské premiéře. Pohádkové motivy však hrají velmi důležitou roli i v jiném slavném americkém muzikálu - Muži z La Manchy uváděným pražským Divadlem Na Fidlovačce a volně vycházejícím ze Cervantesova románu o vpravdě podivuhodných příhodách kouzelně naivního rytíře "smutné postavy" Dona Quichota.

Původní česká muzikálová tvorba je stále odvážnější a dosahuje také stále lepších kvalit. Vedle již zavedených a úspěšných autorských týmů se začínají prosazovat také zcela nové a často pozoruhodné projekty . Jedním z nich je muzikálová komedie na motivy novely (a především veleslavného filmu) Limonádový Joe Městského divadla ve Zlíně. Nebo půvabný muzikál Popelka vzniklý pro potřeby Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a přesáhnuvší její hranice nebo tématem "brněnský" muzikál Hradby napsaný na motivy známé pověsti o tom, proč na Petrově zvoní poledne už v jedenáct hodin, zahraný studenty konzervatoře v Brně. Podobnou a velmi slibnou novinkou na českém muzikálovém (a také hudebním) poli je hudební těleso nazvané Jazz Side Band, které původně vzniklo jako doprovodná skupina k hudebně velmi náročné inscenaci Městského divadla Brno Jazz Side Story. V rámci festivalu Dokořán se Jazz Side band představí koncertním pásmem, ve kterém nebudou chybět nová a často překvapivá aranžmá americké kapely Chicago, latinskoamerického All Star Big Bandu Michela Camila, Phila Collinse či songy z muzikálu Moulin Rouge...

Poslední den festivalu bude "rozpolcen" mezi divadlo pro děti a divadlo dráždivě zasahující do nejvýsostnější domény dospělých. Kniha Džungle Divadla J. K. Tyla v Plzni je muzikálovou adaptací povídek Rudyarda Kiplinga určenou dětem i jejich rodičům. Příběh chlapce Mauglího je také příběhem lidského rodu, který je již od počátku dějin natažený jako tětiva luku mezi přírodou a civilizací. Vlastním zakončením letošního svátku hudebního divadla bude představení Městského divadla Brno Čarodějky z Eastwicku podle románu Johna Updika. Tři usedlé dámy středního věku znuděné žitím v malém městečku se rozhodnou prožít něco výjimečného a přičarovat si muže po všech stránkách dokonalého – zábavného, inteligentního, pozorného, sexy… Zázračný ideál se jim skutečně zjeví, avšak v podobě ďábla. Slovem – jeden z nejlepších a nejžhavějších světových muzikálů.

V rámci festivalu se také uskuteční dirigentské kurzy vedené Jiřím Petrdlíkem a Kulatý stůl - jednání pořádané Jednotou hudebního divadla

Spolu s našimi hosty se těšíme na Vaši návštěvu v prostorách Městského divadla Brno.

Vstupenky je možné rezervovat na tel. čísle 533 316 410 nebo na e-mailové adrese komercni@mdb.cz

Studenti mají 50% slevu.

-LS-

Zdroj: polackova@mdb.cz