Edit Piaf na jevišti Mahenova divadla v Brně
Incenace libretisty, choreografa a režiséra Libora Vaculíka, hudebního skladatele Petra Maláska a textaře Václava Kopty, byla vytvořena pro plzeňské Tylovo divadlo, kde měla premiéru v roce 2000. Za čtyři roky byla inscenována také v Moravskoslezském divadle Olomouc a pražském Divadle v Dlouhé. Libreto vzniklo podle románu sestry Edith Piaf Simonne Berteaut. Dílo je obsažné i objemné, a tak bylo, podle slov Libora Vaculíka, vytvoření toho nejcharakterističtějšího extraktu, zásadní. Maláskova hudba nenásilně spojuje známé šansony a zároveň dotváří osu celého příběhu. Jednoduchá, ale důmyslně vytvořená scéna, v jíž dominuje světly vykopírovaná Eifelovka a v níž zásadní roli hrají vesměs jemné náznaky, je, stejně jako kostýmy, dílem Jana Duška.
Označení baletní muzikál označuje Libor Vaculík za hybridní, ale výstižné. V drtivé většině muzikálů se tančí, ale zřídka taneční část obstarává profesionální baletní soubor. Edith je koncipována jako dvojrole – Edith tanečnice (Hana Litterová nebo Lenka Čechová) a Edith zpěvačka. Kromě role zpívající představitelky Edith (Radka Fišarová nebo Zdenka Trvalcová), vystupují v představení už jen dva zpěváci alternující roli vypravěče – Zbyněk Fric a Ján Slezák. Další důvod pro označení baletní muzikál. Taneční role, charakterizující významné momenty života Edith Piaf, vytvořili členové baletu NDB Jana Ruggieri, Eva Šeneklová, Michal Jurisa, Ivan Příkaský, Petr Přibyl, David Šprlák - Puk, Michal Štípa, Martin Žák a další. Za zmínku stojí „comeback“ bývalých sólistů baletu NDB Josefa Kubálka a Karla Fuxe v roli Starého elegána.
posp.
