Festival uvedl Bambuškovu hru o postjugoslávské současnosti

Praha 22. května (ČTK) - Umělci z České republiky a Bosny a Hercegoviny se sešli v divadelním projektu pojednávajícím o čase a událostech, které se staly v bývalé Jugoslávii po pádu východního bloku a které i dnes v tamních společnostech silně rezonují. Vlastní text nastudoval s českými herci a herci divadelní akademie v Mostaru režisér Miroslav Bambušek. V Praze jej podruhé uvedl festival 4+4 dny v pohybu na místě, kde stával Stalinův pomník.

Inscenace se pohybuje na pomezí dokumentu a performance. Jejím základem je pestrá dokumentace vztahující se ke zmíněné době a oblasti. Hra má několik plánů a každý představuje určitou symbolickou a zároveň typickou postavu; současné události se prolínají s historickými.

Představení propojuje místo, kde stával jeden z nejvýraznějších zdejších symbolů totalitní moci, s dodnes traumatizující zkušeností obyvatel bývalé Jugoslávie. Z otevřeného prostoru před diváky vystupovaly jednotlivé postavy představující příběhy, které přinesla nedávná historie. V syrovém podání protagonistů hry se znovu odehrávaly zasuté traumatické vzpomínky plné nenávisti dcer k vlastním před lety znásilněným matkám či nenávisti matek ke svým ještě nenarozeným dětem. Hra zobrazila i nacionální nesnášenlivost, jež byla a zůstává zdrojem podobných konfliktů.

Vedle Bambuška patří k autorskému týmu Peter Stojkov, Dubravka Ugrešičová a Slavenka Draguličová. Hudba je tradičně z dílny Petra Kofroně a v inscenaci se pracuje i s videem Bohdana Holomíčka, Evy Hrubé a Jaroslava Svobody. Z herců reprezentuje českou stranu (v Česku usazený Švýcar) Philip Shenker, s nímž účinkuje pět herců z Bosny a Hercegoviny a jedna herečka z Chorvatska.

Postjugoslávskou skutečnost reprezentují postavy-témata skrývajících se generálů, kteří touží vrátit se opět do sedla, téma cíleného znásilňování jako prostředku genocidy, anebo téma postoje západní světa a "přínosu" jeho mnohých intervencí v tomto regionu.

Hra se opírá o fakta náboženská, sociální i ekonomická a upozorňuje na význam Mostaru coby strategického kulturního a politického centra.

Právě v Mostaru, jež je i po válce konfliktní bosensko-chorvatskou lokalitou, měl tento koprodukční projekt loni v říjnu premiéru. Vznikl jako součást Invaze do Evropy - prezentace českého divadla a tance v evropských kulturních centrech, kterou loni organizoval Divadelní ústav.

Markéta Horešovská iri