Festival Venušiny dny uvede inscenaci Black Dress nezávislé taneční umělkyně Becky McFadden

Festival performativního umění od žen a pro ženy Venušiny dny uvede 2. května od 20.00 premiéru představení Black Dress. Nezávislá taneční umělkyně a zakladatelka kolektivu Beautiful Confusion Becka McFadden se tentokrát představí v sólové taneční přednášce, která je postavena na symbolice a univerzálnosti černých šatů a prolíná tanec s vyprávěním, queer teorií, populární hudbou a videoprojekcí. 

Forma performance-lecture je fúzí divadla s prvky přednášky. V případě Black Dress představení obsahuje taneční sóla a osobní příběhy, ale i citace z knih, článků, instagramových příspěvků či queer teorie. Inscenace je z podstaty samostatná, nesnaží se o divadelní iluzi a vše včetně technické stránky kontroluje sama performerka.

„Pracovat s formátem performance-lecture je pro mě hrozně vzrušující. Má to velký potenciál propojit znalosti a jazyky uměleckých disciplín s teoretickým obsahem. Proces tvorby byl od začátku velmi intuitivní, více, než je v mojí práci obvyklé. Měla jsem potřebu říct něco hodně osobního, mluvit o genderu, o vnímání identity, o rozdílu mezi tím, jak vypadám a jak se cítím. Začala jsem si hrát s hranicí mezi tělem a oblečením, což vedlo k tomu, že se šaty staly prostředkem, jak se s těmito tématy vypořádat,“ popisuje tvůrčí proces autorka.

V představení se objeví celkem dvanáct černých šatů, které všechny měla Becka McFadden už v šatníku. Kvůli inscenaci žádné nové nekupovala. Šaty samotné jsou tak dalším osobním a do jisté míry neinscenovaným prvkem, který se v představení nachází.

Ikonické „malé černé” tančí v Black Dress v tenzi mezi niterným sebepoznáním a tím, jak se prezentujeme navenek, mezi tím, co je uvnitř a co jde ven. Jedny černé šaty za druhými, všechny přímo z osobního šatníku umělkyně, formují a přetváří její tělo, ustavují body konvergence a divergence a zpochybňují naše základní předpoklady o tom, jak naplňovat a číst gender.

„Když mě Venuše ve Švehlovce pozvala s premiérou Black Dress do programu Venušiných dnů, přišlo mi trochu zvláštní uvést na festivalu performativního umění žen a pro ženy představení, ve kterém říkám, že se necítím jako žena. Je to ale dobrá příležitost přemýšlet o složitosti a mnohotvárnosti identit. Nejsme tak zafixovaní, jak jsme naučeni si myslet, obsahujeme mnohem víc. Uvolnit se a přijmout komplexitu je krásné a osvobozující,“ zamýšlí se Becka McFadden.

Spoluautorem a dramaturgem projektu je nezávislý umělec, performer, dramaturg, akademický výzkumník a lektor University of Worcester Daniel Somerville: „Práce s Beckou McFadden byla fascinující zkušenost. Projekt Black Dress skutečně rozšiřuje hranice toho, jak přemýšlíme o genderu."

Kategorie „nebinární" jako identita je obzvláště náchylná ke zjednodušování a je neustále pod tlakem homogenizace, ustálení a rozpoznatelnosti – jako například vytvoření nebinárních emoji, které Becka v představení zmiňuje. Nebinární emoji je pokusem o vizuální upevnění nebinárnosti, předpokládá, že všichni nebinární lidé mohou, nebo by měli, dodržovat určitý vzhled a soubor chování a být tak v rámci svého pohlaví čitelní. Black Dress mimo jiné odhaluje, že zevnějšek nebinárních lidí není to, co je třeba změnit.

Markéta Pščolková, která se vedle Becky McFadden objevila na jevišti v posledním představení kolektivu Beautiful Confusion Variace Vertigo, zůstala tentokrát v zákulisí a ujala se asistence režie. Autorkou video artu je Mariia Reshetova. Inscenace má šedesát minut a bude probíhat v anglickém jazyce s českými titulky.

Po pražské premiéře bude mít Black Dress 22. května anglickou premiéru na Vesta Tilley Festival. Vesta Tilley byla pravděpodobně nejslavnější mužskou imitátorkou éry Music Hall na přelomu 19. a 20. století ve Velké Británii. Nový festival, který vznikl jako pocta jejímu odkazu, se odehrává v anglickém Worcestru, kde se Vesta Tilley narodila.  Cílem festivalu je klást důraz na queer femme performance.

Becka McFadden je nezávislá umělkyně, tanečnice, performerka a zakladatelka a umělecká ředitelka kolektivu Beautiful Confusion. Ve své práci klade stejný důraz na intuici i preciznost a snaží se maximálně přijímat komplexitu. Kromě vedení projektů Beautiful Confusion spolupracuje také s dalšími soubory a umělci, např. Depresivní děti touží po penězích, Martin Talaga, Pinkbus Platform ad. a je členkou londýnského divadla LegalAliens. Absolvovala doktorské studium na katedře Theatre and Performance na Goldsmiths University of London a pravidelně překládá z češtiny do angličtiny pro řadu významných kulturních a architektonických organizací.

Beautiful Confusion Collective se zabývá interdisciplinární tématy, tělem a sociokulturními terény, kterými se pohybuje. Soubor vychází z kořenů pohybového divadla, současného tance, butó a živého umění. Tvoří interdisciplinární představení pro divadla, galerie a netradiční prostory. Mezi další projekty kolektivu patří: Nedostupné interiéry (Letní scéna na Strossu, Industra, Brno); Příběhy současné války (Studio ALTA, Living Record Festival, UK); Pohyb/Architektura (PQ 2019, Open Air Program, Hradec Králové, Being Human Festival); a BLACK DRESS (předpremiéra se uskutečnila 20. listopadu 2021 v prostoru Švestkový dvůr).