Finále v Plzni vydalo knihu jako poctu Evaldu Schormovi
Plzeň 26. dubna (ČTK) - V Plzni vyšla kniha Mlčenlivý host Evald Schorm. U příležitosti 20. výročí předčasné smrti scénáristy a režiséra, který byl představitelem nové československé filmové vlny, ji vydali organizátoři filmového festivalu Finále. Na Schorma v ní vzpomínají Milan Kundera, Josef Škvorecký, Jiří Menzel a další. Obsahuje i příspěvek Radky Denemarkové, jež o Schormovi napsala monografii.
"Byl to člověk hodně otevřený naprosto každému názoru, přestože si vždy myslel své. Proto jsem knihu psala formou dialogu," vysvětlila spisovatelka. Příspěvek ve stejné formě otiskla i v novince pokřtěné na plzeňském festivalu. Zamyslela se v něm po deseti letech nad tím, co v ní po Evaldu Schormovi přetrvalo. "Zůstalo to, že se člověk nesmí bát stát mimo, což je těžké v každé době. Totalita mívá různou podobu, ať jsou to tržní mechanismy nebo totalita moci," dodala. Schorm ji prý naučil přemýšlet o tvorbě jinak.
Podle herce Jana Kačera, který při finálové besedě vzpomínal na Schorma jako svého učitele, byl nesmírně širokým člověkem, filozoficko-režijním géniem. "Dával pocit absolutní důvěry lidem, s nimiž pracoval. Režíroval nás obrazy, vcítěním," připomněl Kačer. V době, kdy nemohl točit filmy, působil Schorm v Laterně magice. "Dodnes tam hrají jeho program Kouzelný cirkus. Měl už přes 6000 repríz. Tehdy jsme to dělali narychlo, tak na rok dva," uvedl producent Jan Kallista, Schormův spolužák z FAMU.
Evald Schorm se narodil v roce 1931, zemřel v prosinci 1988. V roce 1962 vystudoval režii na FAMU u Otakara Vávry. Jeho spolužáky byli například Věra Chytilová, Jiří Menzel, Jan Schmidt. Od roku 1963 točil i pro Československou televizi. O osm let později mu byla práce u filmu z politických důvodů znemožněna, podobně jako v televizi a na FAMU, kde působil jako Vávrův asistent. V dobách normalizace našel útočiště v několika divadlech, spolupracoval s Laternou magikou. Podle syna Oswalda Schorma dopadal na otce ke konci života smutek z neuskutečnění toho, co chtěl a nemohl.
S festivalem Finále ho pojí vítězství v prvním ročníku v roce 1968. Vůbec prvního Zlatého ledňáčka v historii získal za film Každý den odvahu.
Eva Barborková mka
