Florian Zeller – TEN TŘETÍ
„Víte, když jsme se seznámili, byla to obrovská láska. Na první pohled. Našli jsme si hezký byt, byl pravda trochu malý, ale byli jsme tam spokojeni. Moc. Já jsem věřil tomu, že nebudeme jako jiné páry, že naše láska časem nezeslábne, nezevšední, nestane se z ní rutina. A pak to začalo. Schůzky s bývalými spolužáky, návraty o trochu později, podezřelé usmívání se při telefonování, když poodešla stranou. Chtěl jsem znát pravdu. Za každou cenu. Prohledal jsem ji mobil, e-mail, sledoval jsem, jestli se náhodou neprořekne. Nic se nestalo. Ale mě neoklame. Vím, jak to je. Je tady pořád. A ona na něho pořád myslí. Někdy mi přijde, jako by žil s námi. On. TEN TŘETÍ.“
Pokud si myslíte, že všechny hry o manželské únavě, nevěře, podvádění a o partnerských trojúhelnících vůbec jsou odsouzeny k banalitě stále stejných situací, dramatická komedie současného francouzského autora čerstvého třicátníka Floriana Zellera, vás rychle vyvede z omylu. Jedinou situaci – žena mezi manželem a milencem – nevypráví Zeller chronologicky: spíše jako by ji roztříštil do sklíček krasohledu, která pokaždé složí její jiný obraz. Nejde o to, jak to dopadne, zda žena odejde od mažela či ne – spíš o to, co je to vůbec láska, nevěra, žárlivost, jak zničující může být touha po pravdě. A především o skvělou příležitost pro trojici suverénních hráčů, schopných v okamžiku zvrátit patos v grotesku, jakož i lásku v nenávist. Není to ostatně totéž?
O čem hra je? O lásce. A kdo koho miluje? Je to o milostném trojúhelníku. O lásce, která se snadno změní v nenávist. O krvi mezi růžovými lístky. Hra vypovídá o bolestivých partnerských problémech, které každý z nás prožil nebo prožívá – a tím je podle mě velmi komunikativní. O tom ale vypráví i spousta jiných her? Ano, myslím dokonce, že každá hra je o lásce. Ale tahle je prostě jiná. Je to, jako když si u stolu, kde všichni jedí český guláš, někdo objedná carpaccio ze pstruha s kaparovou omáčkou.
(Petr Štindl, režisér české premiéry Toho třetího)
Překlad – Julek Neumann
Dramaturgie – Jan Šotkovský
Scéna a kostýmy – Iveta Ryšavá
Hudba – Matěj Plíhal
Režie – Zetel
Osoby a obsazení
On – Jiří Hájek
Ona – Kamila Dvorská
Ten třetí – Michal Isteník
Premiéra 28. března 2009.
Zdroj: kasparkova@buran.cx