Geniální přítelkyně – divadelní adaptace světového bestselleru v ABC
Městská divadla pražská inscenují čtyřdílnou ságu přeloženou do více než padesáti jazyků. A přestože je skutečná totožnost autorky stále zahalena tajemstvím, bývá Elena Ferrante řazená k nejvlivnějším spisovatelkám současnosti. V režii Mariána Amslera uvidíte v hlavních rolích Ninu Horákovou a Beátu Kaňokovou v alternaci s Renátou Matějíčkovou. Premiéry se uskuteční 25. a 26. listopadu v ABC.
Padesátá léta dvacátého století, neapolská periférie a dvě děvčátka, která si slíbí přátelství na život a na smrt. Lenù a Lila, hlavní hrdinky italského knižního bestselleru, spolu procházejí celým životem. Jejich složitý vztah je plný lásky, nenávisti, soupeření i podpory, doplňují se a ženou kupředu, stejně tak se ale dovedou zraňovat a vzájemně bolestně zrcadlit. Každá po svém se však především snaží vybojovat lepší život, vzdálený chudobě, pokrytectví a násilí prostředí, do kterého se narodily.
Autorka ke své anonymitě říká: „Výraz ‚neznámý umělec‘ se mi vždycky líbil, už od dospívání. Znamená, že všechno, co vím o člověku, který vytvořil daný obraz, je dílo před mýma očima. Připadá mi to jako dobrá příležitost. Můžu se oddat od všeho oproštěnému výsledku tvorby. Nemusím se zabývat někým, kdo má zvučné nebo naopak neznámé jméno.“
Na pozadí cesty hlavních hrdinek sledujeme v propracovaném mikrosvětě obyvatel jedné čtvrti celý vývoj poválečné Itálie od chudoby k ekonomickému zázraku let šedesátých, posilování moci Camorry a její vliv, proměny postavení ženy, politické boje i dozvuky fašismu.
Režisér Marián Amsler přijal náročný úkol: „Dva ženské osudy, ve kterých se promítá historie poválečné Itálie, respektive Evropy. Abychom věděli, kde a proč jsme teď, musíme se vracet zpátky. Rodina, rod, předci, ti, kteří nás přivedli na tento svět a určili nám výchozí bod: genetika, sociální postavení, vzdělání, nemoci, jazyk, vztah ke kultuře, k světu. Inscenovat tuto kroniku druhé poloviny dvacátého století je nemožné bez zkratek a zjednodušení. Divadlo je ovšem magický prostor, kde se dá znakem, metaforou, obrazy říct víc než pouhými slovy. Proto si bereme na pomoc i řeč těla, barvy, zvuky, hudbu, fotografie. Pokoušíme se dostat na jeviště ty smíšené, extatické pocity a vjemy, které jsem zažil, když jsem poprvé vkročil do Neapole: směs strachu, řevu, troubení, smíchu, vůně jídel, teatrality, agrese, zpěvu, radosti, Maradony, vlajek, koček, skútrů... Metro hluboko pod ulicemi, úzké katakomby, neustálá hrozba zemětřesení, výhled na Vesuv, Pompeje, cesta lodí na Ischii, horké prameny v ledovém moři. Kontrasty, krása a špína, velké emoce. Tak jako Elena loví vzpomínky a vkládá je do počítače, tak je chceme předat divákům. Příběh o tom, kdo a co jsme. A jak je všechno křehké. A když si to nehlídáme, někdo nám to může ukrást. Co? Život.“
Představení uvádíme od 17 hodin, se dvěma přestávkami. Ve dvou premiérách se vedle Lenù Niny Horákové v roli Lily alternují Beáta Kaňoková s Renátou Matějíčkovou.
„Pravda je, že přítelkyně je věc stejně vzácná jako pravá láska. Slovo ‚amicizia‘, přátelství, má v italštině stejný kořen jako slovo ‚amare‘, milovat, a ne náhodou se přátelský vztah vyznačuje stejnou hloubkou, mnohotvárností, rozpory a nesoulady jako láska.“ Elena Ferantte
