HaDivadlo uvede premiéru autorského činoherního debutu pod názvem Queer Runner (labyrint citu / ráj mysli)

Druhá premiéra Sezony 49: Konec iluzí v brněnském HaDivadle bude věnována autorskému počinu filmového a divadelního tvůrce Janka Růžičky vystupujícího pod pseudonymem JQr. Připravovaná scénická queer báseň přitom znamená jeho celovečerní činoherní debut a první režijní spolupráci s HaDivadlem. Inscenace Queer Runner (labyrint citu / ráj mysli) bude mít premiéru v pátek 1. března 2024.

Sezonu 49: Konec iluzí v HaDivadle zahájila inscenace Jenom konec světa v režii uměleckého šéfa Ivana Buraje podle textu francouzského autora Jeana-Luca Lagarce, která se zabývá nepozoruměním v rodině a zároveň tematizuje homosexuální orientaci. Fenomén queerness se přitom výrazně propíše do připravované inscenace Queer Runner (labyrint citu / ráj mysli). V HaDivadle jej budou nahlížet z pohledu většinové společnosti a tato queer jinakost, odchylka vůči normě, se projeví nejen v tématech inscenace, ale i v jejím scénickém zpracování. Koncept queerness tedy nebude chápán pouze jako termín zaštiťující LGBTQI+ témata, ale i jako umělecký a tvůrčí princip.

Původní scénář inscenace pro HaDivadlo připravil režisér JQr a bude uveden ve světové premiéře. JQr, známý též jako Janek Růžička, je absolventem filmové režie na Katedře dokumentární tvorby FAMU. Točí dokumentární filmy pro Českou televizi, hudební videoklipy a další audiovizuální díla. Jeho výrazným počinem je alternativní televizní magazín Q (později Queer), který vysílala ČT v letech 2007–2022. Na divadle se podílel na řadě tanečně-pohybových projektech a v roce 2007 režíroval v Divadle Letí monodrama Douga Wrighta Svou vlastní ženou. S HaDivadlem a Národním divadlem dlouhodobě spolupracuje na tvorbě video-upoutávek k novým inscenacím. 

Vlastní celovečerní činoherní text bude na scéně režírovat poprvé. „Když mi Ivan Buraj telefonoval s touhle nabídkou, v hlavě se mi hned zjevil Alan Turing. Kostra textu pak vznikla metodou automatického psaní. Nejlíp by se to dalo přirovnat k záznamu nějaké vize nebo snu. Sny jsou intertextuální, kompilují to, co člověk zažil, četl, viděl, a pojí se s podvědomím. Jsou surreální, mají mnoho rovin a složek. Doufám, že si divačky a diváci v inscenaci najdou svou vlastní letovou hladinu,“ popisuje práci na textu a inscenaci JQr.

Hlavní postavu inscenace, inspirovanou významným britským matematikem a logikem Alanem Turingem (1912–1954), představuje Alan v podání Radima Chyby. Turing je považován za zakladatele moderní informatiky a známý je i pro své zásluhy o dešifrování nacistických tajných kódů během 2. světové války – Enigmy. Ke konci svého života byl souzen za svou homosexualitu a dohnán k tragické sebevraždě. V inscenaci je osobnost Turinga inspiračním zdrojem, nejedná se však o životopisný příběh. Postava Alana se setkává se Sergejem (Mámení) v podání Jiřího Miroslava Valůška a kolektivní postavou označenou Q představovanou dalšími členy souboru (Magdalena Kuntová, Jáchym Sůra a Sara Venclovská) a hostujícím Janem Lepšíkem.

Ke spolupráci na inscenaci Queer Runner (labyrint citu / ráj mysli) byl přizván jako scénograf a kostýmní výtvarník Jan Matýsek, absolvent scénografie brněnské JAMU. Ten se kromě práce pro divadlo věnuje tvorbě videoinstalací a zážitkových environmentů. Mimo vlastní výstavní činnost působí i jako kurátor. Hudební složku inscenace bude mít na starosti hudební skladatelka, zvuková umělkyně a sound-designérka Natálie Pleváková. Pleváková vystudovala multimediální kompozici na JAMU a pravidelně spolupracuje s pražským Studiem Hrdinů. Je tvůrkyní sound designu k řadě podcastů (Respekt, Vlna Radia Wave, Kvíření Institutu Úzkosti). Aleš Hrdlička má při přípravě inscenace na starost trikovou spolupráci. Tento novocirkusový performer, tvůrce a konzultant zaměřený na magii a žonglování spolupracuje s kulturním centrem Jatka 78 a také s pražským divadlem NoD. 

Experimentální a kolážovitá povaha inscenace se projeví v řadě odkazů a inspirací, z nichž autor JQr při přípravě scénáře čerpal. Fanoušci sci-fi například ocení reference na snímek Blade Runner (1982), k němuž odkazuje název i zdánlivá ne-lidskost hlavní postavy Alana. Jako literární inspirační zdroje lze uvést například Alenku v říši divů Lewise Carrolla, dílo Jana Amose Komenského či faustovské motivy. Rámec inscenace přitom tvoří i současné filozofické úvahy o povaze lidskosti, která je zpochybňována rozvojem technologií a umělé inteligence – způsobeným mimo jiné i vizionářským dílem Alana Turinga. Queer Runner (labyrint citu / ráj mysli) si klade za cíl ohledávat hranice lidskosti a uvažovat nad otázkami, zda je lidskost nutné definovat v opozici vůči jinakosti – ať už se týká neživých strojů a technologií či queer identity. 

„Pohybujeme se na poli struktury přebrané z mytologie. Náš Alan je klasický hrdina. Rodí se na podkladě zamlženého historického originálu a musí svést svůj boj, tedy překonat překážky od svých stvořitelů. Je v rukou ‚bohů', kteří ho testují, zkoumají, analyzují a mluví o něm jako o objektu. LGBTQI+ lidé a bytosti to znají, vždy když se dostanou do hledáčku konzervativní heteronormativní společnosti. Tu jsme hledali i paralelu s rozvojem umělé inteligence a Turingem načrtnutými humanoidy budoucnosti. Společenská pravidla naší ‚hry na lidi' těžko snáší jinakost, a to i když objetí lásky – či jsme dnešní lidé či budoucí roboti – zažíváme všichni stejně a vášnivě,“ dodává z pozice dramaturga inscenace Milo Juráni.

Inscenace Queer Runner (labyrint citu / ráj mysli) bude mít v HaDivadle premiéru v pátek 1. března 2024 od 19.30 hodin. První repríza se uskuteční v neděli 3. března s dřívějším začátkem v 17.30 hodin a bude jí předcházet autorský úvod. Na druhou reprízu se diváci můžou těšit v úterý 5. března od 19.30, přičemž toto uvedení bude obohacené o besedu s tvůrčím týmem po představení. Ve středu 6. března se od 19.30 uskuteční doprovodná debata k inscenaci z cyklu Diskuzí A2 pořádaná ve spolupráci se stejnojmenným kulturním čtrnáctideníkem. Tentokrát bude věnována tématu Kulturních válek a v moderaci Matěje Metelce přivítá politoložku Zoru Hesovou a filozofku a publicistku Terezu Matějčkovou.