Hejtmanství Zlínského kraje přispěje 20 milionů na obnovu fasády zlínského divadla

Na opravu fasády památkově chráněného Městského divadla Zlín hodlá Zlínský kraj přispět 20 milionů korun. Finanční podporu městu Zlínu, které divadlo zřizuje, včera schválili krajští radní. Dotaci bude muset ještě odhlasovat Zastupitelstvo Zlínského kraje, které zasedne 8. prosince. První etapa prací by měla začít příští rok na jaře.

Zlínské divadlo už téměř dva roky obklopuje lešení a městu chybějí peníze na opravu, která má přijít celkově na 150 milionů korun. „Zlín i celý Zlínský kraj dlouhodobě doplácejí na nespravedlivé rozpočtové určení daní, a tohle jsou důsledky. Právě proto se jako kraj musíme aktivně zapojit a pomoci magistrátu s opravou městského divadla. Krajské město a jeho divadelní soubor si zaslouží reprezentativní prostory a důstojný kulturní stánek,“ vysvětlil hejtman Radim Holiš.

V rámci první etapy stavebních prací má být obnovena čelní fasáda divadla a žulové plochy před vstupem včetně schodiště. „Pomoc Zlínského kraje, pokud ji zastupitelé schválí, nám umožní udělat první etapu ve větším rozsahu. Na celkovou investici za 150 milionů město Zlín nemá finanční prostředky, ale dotace 20 milionů od kraje by nám mohla umožnit udělat první etapu ve variantě, díky které by zmizelo lešení alespoň na severní straně divadla, které nyní částečně zasahuje na chodník podél třídy Tomáše Bati a snižuje tak komfort všem,“ doplnil primátor statutárního města Zlína Jiří Korec a dodal: „Město Zlín čekají další významné a finančně náročné investice a ufinancovat všechno pouze z rozpočtu města a udržet přitom kvalitu všech služeb a atraktivní aktivity pro občany celého Zlínského kraje, je kvůli nevhodně nastavenému rozpočtovému určení daní nemožné.“

Aktuálně město zpracovává projektovou dokumentaci pro celkovou obnovu divadla a připravuje veřejnou zakázku na dodavatele. Práce by mohly začít na jaře 2026 a neměly by omezit provoz divadla.

Budova Městského divadla Zlín byla postavena v letech 1960–1967, v roce 1989 prošla částečnou rekonstrukcí a v roce 2000 byla prohlášena za kulturní památku. Jedná se o moderní architekturu s prvky bruselského stylu, jejímiž autory jsou architekti Karel a Miroslav Řepovi a František Rozhon.