Herečka Eva Jelínková slaví významné životní jubileum
K životnímu jubileu Evy Jelínkové (*3. listopadu 1945)
Cesta Evy Jelínkové k herectví byla přímočará. Jako by pro tuto profesi byla předurčena. Bylo to už ve druhé třídě základní školy, kdy se stala členkou dětského rozhlasového souboru a při prvém natáčení jí museli přistavit stoličku, aby "dosáhla" na mikrofon. Následovaly dětské role v televizi a pak již zcela přirozeně její cesta směřovala ke studiu herectví na JAMU, kde jejími ročníkovými pedagogy byli Evžen Sokolovský a Lola Skrbková.
Absolvovala v Sofoklově Antigoně a ještě jako posluchačka školy byla obsazena do dramatizace Kunderovy povídky Já, truchlivý bůh v brněnském studiu Československé televize, kde hrála společně s Milošem Kopeckým a svým nynějším kolegou Jiřím Tomkem.
Její start k profesionální herecké dráze byl raketově razantní. Po absolutoriu nastoupila do Východočeského divadla v Pardubicích, ve své době divadla s pověstí mimořádně kvalitního hereckého souboru s výtečnými režiséry. Její tehdejší fyzické předpoklady ji předurčovaly pro role mladých lyrických dívek: Růženka v Klicperově Zlém Jelenu, Alena Tvrzníková v Březovského hře Všechny zvony světa, Růženka v Mussetově Se srdcem divno hrát, Lucietta v Goldoniho Hrubiánech, Desdemona v Shakespearově Othellovi, Jana v Anouilhově Skřivánkovi, Julie v Shakespearově dramatu Romeo a Julie.
Jestliže tři pardubické sezóny byly ve znamení lyrického oboru, který byl blízký jejímu vnitřnímu založení a oduševnělému zevnějšku, ostravská éra (šestnáct let) se stala dobou hereckého zrání, v němž Eva Jelínková směřovala k postavám hluboce citovým a introvertním: Květinářka v Giraudouxově Bláznivé ze Chaillot, Katrin v Brechtově Matce Kuráži a jejich dětech, Slávka Hlubinová v Šrámkově Měsíci nad řekou, Irina v Čechovových Třech sestrách (za tuto roli získala Cenu Literárního fondu).
Přechod do rodného Brna (v roce 1986) znamenal zlom v jejím dosavadním hereckém vývoji. Vstoupila do souboru, v němž v její věkové kategorii a oboru byla již řada hereček. Zahrála si ve hře Noční soud, Jiráskově Lucerně, Jitřní Paní Alejandra Casony. V pozdějších letech pak vytvořila symbolickou postavu Revoluce v Mošově a Štědroňově zpracování Rollandovy Hry o lásce, smrti a věčnosti, Malomocnou, Čarodějnici, Ztracenku a Starou hraběnku v původním muzikálu Bastard, Antiopé ve Snech svatojánských nocí, Terezku Fialovou v Našich furiantech, Antoinette Diderotovou v Libertinovi, Bergerovu matku v muzikálu Hair.
V současné době ji mohou diváci vidět jako Paní Hruškovou v My Fair Lady ze Zelňáku, Dueňu v Cyranovi z Bergeracu, Babu v Koločavě, Paní Műllerovou v Osudech dobrého vojáka Švejka, Slečnu Prismovou v komedii Jak je důležité míti Filipa, Paní Hugonovou v muzikálu Nana, Paní Frenchamovou v komedii Vydrž, miláčku!, v inscenaci Ginger a Fred či muzikálu Oliver.
Zdroj: Lucie Broučková, Městské divadlo Brno
