Hlavní město Praha financuje činnost desítky 'svých' divadel

Praha 5. října (ČTK) - Hlavní město Praha nabízí denně divadelní představení ve více než šesti desítkách sálů. Deset divadel s jedenácti scénami patří mezi příspěvkové organizace magistrátu, který vloni jejich činnost podpořil částkou 377,4 milionu korun. Na investiční akce věnoval dalších 83,6 milionu Kč.

Největší investice v posledních letech mířily především do generálních oprav Divadla v Dlouhé, Palmovky a především Hudebního divadla Karlín. Tam si odstranění škod po záplavách a modernizace objektu vyžádaly 630 milionů korun. Během prvního roku po otevření usedlo v hledišti této scény téměř 100.000 diváků.

V metropoli dále působí jako příspěvkové organizace ministerstva kultury Národní divadlo, Státní opera a Laterna magika. Čtyři scény (Činoherní klub, Dejvické divadlo, Divadlo Archa a Semafor), z nich tři dříve magistrátní, byly transformovány. Divadelní studio Disk je vázáno na státní rozpočet prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a zřizovatelem Pražské konzervatoře s vlastní scénou je rovněž magistrát.

Podle vedoucí informačně-dokumentačního oddělení Institutu umění - Divadelního ústavu v Praze Zuzany Jindrové dále v Praze působí na 250 soukromých společností, od akciových, společností s ručením omezeným až po občanská sdružení a živnostenská oprávnění většinou bez vlastní scény. "Kolem stovky jich vykonává víceméně pravidelnou činnost," řekla Jindrová ČTK. Míst určených převážně pro divadelní provoz existuje v Praze na 70. "Divadlo se však hraje leckde - od bytů přes vysloužilé tovární haly až po úschovnu zavazadel na Hlavním nádraží," dodala Jindrová.

Město je nyní zřizovatelem Divadla na Vinohradech, Divadla v Dlouhé, Palmovky, Městských divadel pražských s Divadlem ABC a Rokokem, Švandova divadla, Hudebního divadla Karlín, Studia Ypsilon, Minoru, Divadla Spejbla a Hurvínka a Divadla Na zábradlí. Další pražské scény podporuje magistrát formou grantů, přičemž právě do divadel šlo v posledních pěti letech nejvíce peněz - zhruba sedm desetin z celkové částky. Další desítky milionů korun získaly různé projekty formou spolupořadatelství, nyní partnerství. Podle informací magistrátu dostaly v letech 2003 až 2007 divadelní soubory včetně těch soukromých 514,3 milionu korun.

Právě způsob rozdělování kulturních grantů v Praze však stále není vyřešen; v červenci se jím začal zabývat poradní sbor primátora. Divadelníky v něm doplňují ekonomové, právníci, podnikatelé v kultuře a zástupci neziskových organizací. Jeho vznik vyvolaly na jaře protesty umělců, kteří dosavadní systém kritizovali a požadovali například zrušení dotací na prodanou vstupenku. To se podařilo. Co se však stále nedaří, je definovat rozdíl mezi neziskovým sektorem a podnikateli v kultuře. Pražský primátor Pavel Bém v červnu navýšil letošní dotace příjemcům čtyřletých grantů, kteří se dostali do krize. Nový systém by měl fungovat od roku 2010, nová grantová komise, ovšem jen s jednorázovým mandátem pro rok 2009, má být jmenována na podzim.

Koncem září opustil poradní sbor ředitel Divadla na Jezerce Jan Hrušínský, začátkem října odešel i divadelní producent Michal Kocourek z Divadla Kalich. Hrušínský se cítí být ve střetu zájmů a jako potenciální příjemce grantů nechce rozhodovat o jejich udělování. Kocourek si od činnosti sboru sliboval, že budou vyslechnuty všechny strany, jež mají k tématu co říct, a následně bude s ohledem na rozhodnutí Evropské komise nalezeno řešení, které utiší vlekoucí se spory.

"Bohužel jsem dosud na schůzích nezaznamenal jakýkoli náznak snahy stav věcí skutečně napravit," vysvětlil své odstoupení Kocourek. Nelíbí se mu, že "určité subjekty hájí jen své zájmy" a odmítá být podepsaný pod něčím, co nepovažuje za spravedlivé.

Novou grantovou politikou se mají 7. října zabývat členové rady hlavního města.

Financování magistrátních divadel v letech 2004 - 2007 v mil. korun