Horácké divadlo by se mělo stát zajímavějším pro mladé diváky
Do pěti let by se měl výrazně snížit věkový průměr diváků Horáckého divadla v Jihlavě. Daleko větší význam by měla získat malá scéna. Podle vize nového ředitele Ondreje Remiáše by divadlo v té době mělo mít za sebou i mezinárodní úspěchy a těšit se respektu i u odborné veřejnosti. Remiáš to řekl v rozhovoru s ČTK.
Pro zvýšení počtu mladých diváků chce Remiáš využít svých zkušeností ze Slovenska, kde dosud působil. "Oslovili jsme tam učitele s dotazníkem, co z maturitních otázek z literatury by chtěli zpracovat v rámci divadla. Na základě ankety vzniklo představení podané s ironií a s humorem. Děti to přijaly velmi dobře, v mnoha případech to byl jejich první kontakt s divadlem," tvrdí Remiáš. Divadlo jim podle něj ukázalo, že může být i jiné, než byli zvyklí, že mluví jejich jazykem o jejich problémech.
Větší spolupráci chce Remiáš zahájit s dvěma jihlavskými uměleckými školami - vyšší a střední grafickou školou a uměleckoprůmyslovou školou. Studenti by si podle něj mohli v divadle ověřovat své vlastní projekty a tím by se logicky stali i novými návštěvníky.
"V každé sezoně by se měla objevit alespoň jedna inscenace pro opravdu náročného diváka, která bude reflektovat současnost. Divadlo by mělo nejen bavit, ale hlavně upozorňovat a reagovat na problémy a vzdělávat," řekl Remiáš. Prostor pro náročnějšího diváka by se měl najít na malé scéně, která zatím byla podle Remiáše využívaná jen velmi málo. "Ideální by bylo zavést paralelní představení s velkou scénou. Uvidíme, zda bude nutné zvětšit umělecký soubor, každopádně herce čeká větší zátěž," uvedl ředitel.
Svozy diváků divadelními autobusy z celého kraje zůstanou podle Remiáše zachovány. "Je to vynikající věc, fungují dobře, máme tím stabilního diváka loajálního k divadlu," řekl Remiáš. Postupně by se však podle něj měly rušit pronájmy řady prostor v divadelní budově, která by měla celá sloužit pouze divadlu. Chápu, že v období krize bylo nutné řadu prostorů nabídnout jiným provozovatelům. Momentálně je jiná situace," říká Remiáš.
Financování divadla by podle Remiáše mělo být méně závislé na krajském rozpočtu. Náklady na provoz v roce 2014 dosáhly 38,5 milionu korun. Ministerstvo kultury přispělo divadlu podobně jako v předcházejícím roce 645.000 korunami. Kraj Vysočina jako zřizovatel každoročně dává na provoz kolem 26 milionů korun. Remiáš chce do financování zapojit v daleko větší míře partnerské podnikatelské subjekty. Další peníze chce získat z grantů. "V začátku nepočítám s velkými granty z evropských programů, ale s menšími dotacemi například z norských fondů, penězi z nadací a podobně," řekl Remiáš.
Ondrej Remiáš se stal ředitelem Horáckého divadla po úspěšném konkurzu od 1. srpna. Šestatřicetiletý rodák ze slovenských Nových Zámků vystřídal dosavadního ředitele Josefa Filu, který po 15 letech ve funkci odešel do důchodu. O místo ředitele krajského divadla mělo zájem 14 lidí, ve finále krajská rada vybírala ze tří kandidátů.
Remiáš vystudoval Univerzitu Konštantína Filozofa v Nitře, od roku 2009 měl na starost marketing divadla Pôtoň v Bátovcích v okrese Levice. V letech 2004 až 2013 byl tajemníkem Rady pro neprofesionální divadlo na Slovensku, spoluorganizoval slovenské divadelní přehlídky.
