Horácké divadlo připravuje premiéru poválečné road movie Velbloud v zemi nikoho

Horácké divadlo připravuje premiéru inscenace Velbloud v zemi nikoho. Je inspirovaná skutečným příběhem, který začal na Havlíčkobrodsku těsně po skončení druhé světové války. Příběh party skautů, kteří z Vysočiny do pražské zoo vedou opuštěného velblouda, je koláží velkých historických událostí, křivd a tragédií i drobných osobních vítězství a radostí. Žánrově je těžko zařaditelný. Protože se ale snaží odpovědět na to, kde se velbloud na Vysočině vůbec vzal, je to trochu detektivní příběh, řekl ČTK autor hry Vojtěch Balcar. Premiéra bude na jihlavské Velké scéně 13. září.

„Rozhodli jsme se vytvořit zadní detektivní linku, která odkrývá pozadí původu velblouda a na základě čehož se také vyvíjejí ti skauti a Emma, která se k nim přidá," řekl Balcar. Emmu, která stejně jako skauti míří do Prahy, ztvární Veronika Šupejová, od letošní sezony nová členka činoherního souboru Horáckého divadla.

Jednotlivé obrazy z cesty do Prahy dělí i výjevy vracející děj do minulosti. Tak rychle, jak se střídá prostředí, byť jen s minimem kulis, střídá se i nálada inscenace. Chvíli rozverná groteska je nakrátko lyrickým obrazem mladých lásek, jen aby ji o pár minut později vystřídal obraz zmaru a zbytečné smrti, které bylo na konci druhé světové války všude dost.

Scénografem inscenace, kterou soubor nastudoval pod režijním vedením Michala Moravce, je Michal Spratek. Na kostýmech pracovala výtvarnice Zora Davidová. Specifičnost celého projektu podtrhuje přítomnost a podoba velbloudice Pepity, loutky v životní velikosti, kterou rozpohybovávají tři loutkovodiči. „Poměrně dlouho jsme řešili, jak velblouda na jeviště dostat. Těch variant bylo mnoho. Od hodně metaforické podoby, že by to byl třeba herec, který by nějakými pohyby těla znázorňoval velblouda, až po tu skutečnou," řekl Balcar. Loutka je velmi autentická. „Jsem opravdu spokojen a doufám, že i diváci budou s naším řešením spokojeni," řekl Balcar.

Velbloud do Prahy putoval v červnu 1945, skauti si ho po jednotlivých úsecích předávali, část cesty ho vedl i budoucí režisér Miloš Forman. „Snažili jsme se vycházet z autentických výpovědí a primárnějších zdrojů. Už v roce 1970 vyšla v časopise Junák reportáž vycházející z havlíčkobrodské skautské kroniky. A potom také jeden z těch skautů Vladimír Kolomý o tom napsal poměrně dost statí a vzpomínek. Ale třeba i Miloš Forman, který se té cesty účastnil na trase Čáslav a Kutná Hora, na událost v rozhovorech často vzpomínal," dodal Balcar.

Příběh velbloudice Pepity inspiroval před několika lety i spisovatele a publicistu Miloše Doležala. Jeho kniha Pepito (ne)plivej! vyšla v roce 2019.