Hra na bezdotykový thereminvox zažívá v Rusku obrodu

Moskva 13. listopadu (zpravodajka ČTK) - V malé místnosti přecpané různými elektronickými zařízeními na vyluzování hudby zkouší pětice mladých lidí přehrát stupnici na podivném nástroji se dvěma anténami - thereminvoxu. Přibližováním a oddalováním pravé ruky od svislé tyče mění výšky tónů, levou zase regulují hlasitost. Vše se děje bez přímého kontaktu s nástrojem. Kouzlo s elektromagnetickými vlnami a zvuky vymyslel před téměř stoletím ruský fyzik a violoncellista Lev Těrmen, po emigraci do USA známý pod jménem Leon Theremin.

"Na thereminvox může hrát kdokoli, ani nemusí mít hudební sluch. Hraje se bez not, většinou jen po paměti; hudební sluch výhodou je, ale hru zvládají i lidé bez něj," vysvětlovala nováčkům v kurzu hry na netradiční hudební nástroj mladá učitelka Anastasija Lopatinová. Sama studuje na moskevské konzervatoři skladbu a hru na piáno. K bezdotykovému thereminvoxu se dostala před třemi lety, v současnosti už vystupuje před publikem.

Na neobvyklý nástroj hrají také herci pražského Dejvického divadla, které v těchto dnech hostuje v Moskvě. Ve hře Petra Zelenky Teremin používají dva thereminvoxy, Ivan Trojan v roli ruského vynálezce se na ně naučil obstojně hrát. Lopatinová, která inscenaci také zhlédla, Trojana pochválila. "Prý se učil jen dva měsíce, za tak krátkou dobu to zvládl výborně," řekla ČTK po nedělní premiéře Teremina v Moskevském uměleckém divadla A.P.Čechova. Hra popisuje životní osudy vynálezce, včetně jeho spolupráce s komunistickou tajnou službou.

Podivuhodný bezdotykový hudební nástroj zažívá v Rusku svou obrodu. "V Moskvě znám asi pět, šest lidí, opravdových profesionálů, kteří hru na thereminvox opravdu ovládají," řekl ČTK Andrej Smirnov, šéf Těrmen-cetra, kde se lze hře na thereminvox naučit. Odhadnout, kolik lidí přichází na pravidelné středeční kurzy, si ale netroufl. Výuka na thereminvox stejně jako na syntezátor ANS či akustické kurzy jsou totiž v centru bezplatné. "Na thereminvox se regulérně učí asi 50 lidí ročně. Jeden až dva z nich ale opravdu na nástroj hrají, ovládají ho," odhadl Smirnov.

Základem hudebního nástroje je hlavní anténa a dva generátory. Hráč přiblížením ruky k anténě usměrňuje elektrické pole a způsobuje změny v oscilacích. Výsledkem je slyšitelný tón. Druhá anténa, která není zcela nutná, ovládá hlasitost.

Hra na thereminvox nepatří v současné době mezi "akademické" disciplíny, neučí se na konzervatoři. "Přitom naučit se hře na něj je mnohem složitější než třeba hrát na housle," uvedl Smirnov. Právě houslím se zvuk thereminvoxu nejvíc podobá.

Těrmen-centrum se nachází v nejvyšším patře jednoho z křídel moskevské konzervatoře. Od 30. let minulého století byla ve stejných prostorách legendární Akustická laboratoř, kde sestavoval své elektronické hudební nástroje, bezpečnostní zařízení a odposlechy i samotný Lev Těrmen. V době, kdy neexistovaly počítače a elektronická hudba, zde vytvořil experimentální skladby hrané na do té doby nemyslitelné nástroje.

Hudební instrumenty se ve studiu dochovaly dodnes, centrum se tak stalo malým muzeem prvních sovětských elektroakustických nástrojů. Kromě thereminvoxů, na něž hrál samotný Těrmen, si zde zájemci mohou zahrát také na Těrmenovo harmonium nebo pověstný syntezátor ANS, který ozvučil ranné filmy sovětského režiséra Andreje Tarkovského. Jde to největší syntezátor na světě. "Kdysi existovaly jen dva podobné - první byl dřevěný a nedochoval se; druhý, postavený v továrně, je k vidění a slyšení u nás," pochlubil se Smirnov.

Více se o tomto nástroji dozvíte na www.thereminvox.com.

Martina Vašíčková hab ank