Inscenace Markéta Lazarová přinese velký příběh lásky
Moravské divadlo nabídne svým divákům silný příběh plný opravdových emocí – vášně, zničující touhy i drsných životních okamžiků podle proslulého baladického románu Vladislava Vančury Markéta Lazarová. Režisér Michael Tarant se po dvaceti letech vrací ke svému úspěšnému nastudování, které vzbudilo nadšené ohlasy na tuzemských scénách, ale také v Polsku. Jedná se o mimořádný projekt, na němž činohra participuje se souborem opery a operety. Premiéra se uskuteční v pátek 13. května v 19 hodin v rámci slavnostního zahájení festivalu Divadelní Flora. Už ve čtvrtek 12. května v 10 hodin se ale zájemci mohou podívat na veřejnou generální zkoušku.
„Markéta Lazarová je dalším silným příběhem české klasiky, který Moravské divadlo zařadilo do repertoáru v letošní sezóně. Tento velkolepý projekt silných tvůrčích osobností zaujal tuzemské publikum už před lety v Brně a Pardubicích. Každé nastudování je ale svým způsobem originální a má svá specifika. Věřím, že v podání našich umělců bude Markéta Lazarová vskutku strhujícím zážitkem,“ nastínil ředitel Josef Podstata.
Režisér v maximální možné míře zachoval podobu velkolepého jazyka předlohy a současně akcentoval shakespearovské kvality textu. Základním tématem zůstává láska a boj mladého těla s duší. „Ve středu dění stojí křehká nevinná dívka, která váhá mezi láskou k Bohu a nově probuzeným citem k synovi loupeživého šlechtice Mikolášovi. Každý, kdo se s Markétou setká, odchází zasažený a otřesený její krásou, něžností a čistotou,“ popsal dramaturg Milan Šotek. Inscenace se výrazně soustředí na rodinné vztahy, stejně jako na zachycení dramatických, mezních situací, kdy postavy stojí před důležitým rozhodnutím. „Právě v těchto vypjatých chvílích začnou postavy zpívat, Markéta Lazarová však není typický muzikál,“ upozornil Šotek. Texty písní napsal Ivan Huvar, hudbu složil Daniel Fikejz a výsledkem je impozantní hudebně dramatická složka inscenace.
Na úpravě textu pro činoherní zpracování spolupracoval režisér s Václavem Cejpkem. „Když v roce 1988 přišel Michael Tarant s myšlenkou dramatizace Markéty Lazarové pro činohru tehdejšího Státního divadla v Brně, byl jsem okamžitě pro. Bylo vzrušující pokusit se přenést ten silný příběh na jeviště a podělit se o vlastní prožitky s diváky. V průběhu práce na scénáři jsme si uvědomili úskalí: jestli je vůbec možné sdělit cestou divadla to, o čem Vančura vypráví v románě. Znali jsme film Františka Vláčila, který je stejně geniální jako Vančurův román. Šlo tedy o to, najít v našem případě ony specifické divadelní prostředky, které by nastoupily na místo Vančurovy literární předlohy a byly adekvátní v působení na diváka na velkém jevišti,“ vzpomněl
profesor divadelní fakulty JAMU Václav Cejpek na počátky spolupráce s režisérem Tarantem.
Autorem scénické hudby a písní je Daniel Fikejz, který s Michaelem Tarantem spolupracoval už na inscenacích Markéty Lazarové v Městském divadle v Brně a Východočeském divadle v Pardubicích i na polské verzi. „V Olomouci jsme nechtěli vyrobit pouhou kopii. Proto má většina písní nové aranžmá a všechny jsem znovu nahrál. Na rozdíl od brněnské inscenace tu můžeme využít i operní sólisty a sbor, což je skvělé. Základ vychází z rocku, využívám také etnické a středověké nástroje. Nevyhýbám se ani elektronice a samplům, tak, jak je to v dnešní době obvyklé,“ zdůraznil Fikejz. Texty k písním napsal Ivan Huvar. Kostýmy vytvořil uznávaný český malíř a ilustrátor Michael Rittstein: „Pro mě bylo důležité, aby kostýmy nerušily svou popisností, ale asociovaly dojem, atmosféru,“ přiblížil profesor pražské Akademie výtvarných umění Rittstein. Na výtvarné stránce a výrobě rekvizit se podílel dlouholetý fotograf Moravského divadla Ivan Šimáček.
V titulní roli se představí Klára Klepáčková. „Jsem za tuhle příležitost moc vděčná, přestože vím, že je to velká zodpovědnost. Diváci se mohou těšit na velký pravdivý příběh, který by je měl uchvátit. Do přípravy inscenace jsme vložili maximum naší energie,“ uvedla Klepáčková. V dalších rolích se představí Petr Kubes, Tereza Richtrová, Jiří Suchý z Tábora či Naďa Chroboková. Po úspěšném hostování v inscenaci Na miskách vah se do Moravského divadla znovu vrací Josef Vrána, který v Markétě Lazarové ztvární úlohu loupeživého šlechtice Kozlíka.
Vladislav Vančura: MARKÉTA LAZAROVÁ
Dramatizace: Michael Tarant a Václav Cejpek
Hudba: Daniel Fikejz
Texty písní: Ivan Huvar
Režie: Michael Tarant
Scéna: Tomáš Moravec
Kostýmy: Michael Rittstein
Choreografie: Vladimír Kloubek
Korepetice: Lubomíra Hellová
Dramaturgie: Milan Šotek
Osoby a obsazení:
Kozlík: Petr Král j. h. / Josef Vrána j. h.
Kateřina: Naďa Chroboková
Mikoláš: Petr Kubes
Jan: Ivan Dejmal
Burjan: Vojtěch Lipina
Adam: Robert Musialek j. h. / Roman Vejdovec j. h.
Alexandra: Tereza Richtrová
Johanka: Anna Hladká j. h.
Dcera Kozlíkova: Vendula Fialová
Lazar: Jaroslav Krejčí
Markéta: Klára Klepáčková
Hrabě: Vladimír Hrabal j. h. / Vladimír Krátký j. h.
Kristián: Jiří Suchý z Tábora
Reiner: Václav Bahník
Pivo: Jiří Nebenführ
Sovička: Roman Vencl
Rytíř a Syn Lazarův: Rafael Pražák j. h.
Blažena: Ivana Plíhalová / Vendula Fialová
Souložnice Lazarova: Lenka Kočišová
Královský kornet: Jiří Přibyl (sólista opery)
Zpěvák: Jakub Rousek (sólista opery)
Pacholci, čeleď, vojáci, holky, jeptišky: Marcela Brožová, Michaela Dvořáková, Vendula Hlubková, Lucie Janderková, Kateřina Pešková, Petr Hloužek, Radvan Hlubinka, Radek Leszczynski, Ivo Melkus, Jindřich Suk a Jan Vaculík (členové operního sboru MDO)