Italsko-český koprodukční film Terezín vypráví o síle hudby a lásky v židovském ghettu

Italsko-český koprodukční film Terezín odehrávající se v prostředí umělců internovaných v židovském ghettu vypráví o síle hudby a lásky v těžké době. Snímek s podtitulem Láska za zdí zachycuje životní osudy fiktivních i reálných postav umělců, kteří se setkali a tvořili v nelehkých válečných podmínkách. Režijní debut italského režiséra Gabriela Guidiho dnes zhlédli novináři. V tuzemských kinech se objeví od 2. listopadu.

Fiktivní příběh je vyprávěn na pozadí skutečných historických událostí a osudů slavných osobností terezínského ghetta. Jednou z nich je také skladatel Hans Krása, který nacvičil s malými židovskými vězni operu Brundibár. Přesto, že se muselo obsazení rolí vzhledem k deportacím měnit, hrála se v Terezíně pětapadesátkrát. Krása, kterého ve filmu ztvárnil Jan Révai, zemřel v roce 1944 v Osvětimi.

„Před natáčením jsem o Krásovi věděl minimum. Dohledával jsem potom informace, abych se dozvěděl, jaký ten člověk vůbec byl. Bylo to poměrně složité, protože moc informací o něm není. Každý z herců jsme ale měli výhodu v tom, že režisér nestál úplně o podobu ztvárňovaného člověka. Naopak jsem se divil, že jsem byl se svým vzhledem obsazen do židovské role. Potěšilo mě to a snažil jsem se pak plnit režijní příkazy. Vždycky najdete nějaký prostor na improvizaci, ale v takovéhle dobovce nesoucí bolavý příběh musí být improvizace velice citlivá," řekl ČTK Révai.

Film začíná v roce 1942. Italský klarinetista Antonio a jeho snoubenka, virtuózní houslistka Martina jsou z Prahy deportováni do Terezína, kde se jejich milostný příběh prolíná s životními osudy dalších židovských intelektuálů. Společná vášeň k umění, které pro terezínské umělce znamenalo jedinou formu svobody a vzdoru, dala vzniknout množství hudebních děl, na jejichž vrcholu stojí Krásova dětská opera Brundibár. Děj se odehrává na pozadí události z roku 1944, kdy se rozhodl Mezinárodního výbor Červeného kříže vyslat delegaci, aby prověřil situaci v Terezíně. Umělci jsou při tom zneužiti německou propagandou.

Hlavní dvojici si zahrála Dominika Morávková a Mauro Conte. Do Prahy přijela z Itálie natáčet také Antonia Lišková, slovenská herečka žijící v Itálii, dále Alessio Boni a Cesare Bocci jako představitel dirigenta a skladatele Rafaela Schächtera. V dalších rolích diváci uvidí Marka Lamboru v roli výtvarníka Petra Kiena nebo Petra Vaňka jako skladatele Viktora Ullmana.

Mezi autory spojené s židovským ghettem v Terezíně vedle Krásy a Ullmana patří Ervín Schulhoff a Pavel Haas. Ullmann, který působil mezi válkami jako kapelník Nového německého divadla v Praze, svůj Kvartet č. 3 napsal přímo v Terezíně. Schulhoff tam složil svých Pět kusů z nadšení pro rytmus a tanec. V říjnu 1944 odvážel Haase stejný transport společně s Ullmannem a Krásou na smrt do koncentračního tábora v Osvětimi. Schulhoff zemřel v táboře Wülzburg v Bavorsku.