J.A. Pitínský chystá Vysoké tamaryšky, literárně-hudební večer o židovství

Pořad Vysoké tamaryšky aneb Osmnáct požehnání, též Devatero sloupů opěrných v produkci umělecké agentury Musia je naplánován jen na dva exkluzivní večery: slavnostní premiéra proběhne 7. října v 19 hodin na zámku v Mikulově, 9. října v 19 hodin se dílo představí ještě v Besedním domě v Brně. Informace o prodeji a cenách vstupenek budou během září vyvěšeny na www.musia.cz .

Texty přibližující židovskou víru, zvyky i moudrý náhled na člověka ve světle Boží existence přednese herec Jan Potměšil. Působivou hudební složku z děl skladatelů Pavla Haase a Dmitrije Šostakoviče nastudovali výrazní umělci nejmladší interpretační školy - pěvci Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová a Michal Lehotský. Na klavír je doprovodí virtuos Jan Jiraský a také vynikající, cenami ověnčený Pavel Haas Quartet.

Pořad připravila agentura MUSIA v čele s Marií Urbánkovou. Agilní brněnská agentura stojí i za dalšími hudebně-literárními projekty, vyznačujícími se chytlavým nápadem a dokonalým provedením: tak vznikl třeba koncert Mozartových skladeb v hravém podání Jiřího Stivína nebo Máchův Máj recitovaný Janem Třískou, který se po celorepublikovém turné objevil i na programu Pražského jara.

„Vysokými tamaryšky byli metaforicky označováni rabínové, jejichž pradávná slova v interpretaci Jana Potměšila tvoří textovou složku pořadu“, říká J. A. Pitínský. Režisér s dramaturgem Janem Špačkem se při sestavování scénáře inspirovali zejména knihou Devět bran Jiřího Langera, který je autorem i vzletných podnázvů pořadu – ty vedle rabínů označují i jejich motlitby. „V těch názvech je něco nejistého, ale i něco výsostného a jakoby ztajeného,“ říká Pitínský, podle něhož jsou nádherné Langrovy texty - „v prostotě, jadrnosti a v tiché, obyčejné, skryté velikosti“ - v souladu i v kontrastu k Šostakovičově hudbě.

Pořad se v Mikulově odehraje v předvečer výročí tragické události: přesně před 70. lety, 8. října v roce 1938, totiž město obsadila hitlerovská vojska. Obyvatelé židovské čtvrti, po staletí přispívající ke kultuře a vzestupu města, ztratili tehdy během několika následujících dní a hodin svůj domov. „Židovský Mikulov, nazývaný v Izraeli vzletně ´městem a matkou´, byl i se všemi jeho rodáky odsunut do zkázy a nebytí, “ říká dramaturg Jan Špaček. I proto je mikulovská premiéra věnována památce JUDr. Richarda Teltschera (+ 1888 v Mikulově, + 1974 v Londýně). „Přední mikulovský patriot, mecenáš, vinař a noblesní zakladatel tehdy nejvýznamnějšího židovského muzea v Evropě proslul jako reprezentant kultury, která nemůže být zapomenuta,“ říká Jan Špaček.

Více na www.musia.cz

Zdroj: magdalena@shakespeare.cz