31.12.2024 10:26

Jakub Hrůša v lednu uvede Její pastorkyni v londýnské Královské opeře

Janáčkova opera bude první, kterou bude český dirigent řídit v Londýně poté, co se stal designovaným hudebním ředitelem prestižní operní scény.

Jakub Hrůša nastoupí v září 2025 oficiálně do nové pozice hudebního ředitele Královské opery Covent Garden. Ještě předtím nastuduje v lednu 2025 obnovenou inscenaci opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa, která je v zahraničí uváděna pod názvem Jenůfa. Hlavní role ztvárňují Corinne Winters (Jenůfa), Karita Mattila (Kostelnička), Nicky Spence (Laca) a Thomas Atkins (Števa). Jenůfa se uvádí v obnovené inscenaci Clause Gutha z roku 2021, která získala cenu Olivier Award v kategorii Nejlepší nová operní produkce.

„Její pastorkyňa je podle mne jednou z nejautentičtějších a nejpravdivějších, nejsilnějších oper celého světového repertoáru,“ říká Jakub Hrůša. „Tak k tomu přistupují i nejlepší zahraniční interpreti, jako například náš team v Covent Garden. Kombinace lokální originality a univerzální lidské sdělnosti a síly nejhlubší emoce je zde opravdu neskutečně působivá. Je to první Janáčkovo mistrovské dílo. Jsem vždycky hrdý na to, že pocházím z města, kde Janáček - městem a jeho okolím inspirován, ale rovněž městu s jeho limitům navzdory - toto dílo složil.“

Hrůša symbolicky navazuje na svého českého předchůdce v roli hudebního ředitele, kterým byl v letech 1955 až 1958 Rafael Kubelík. Právě on řídil v roce 1956 první produkci Jenůfy na londýnské scéně.

Obě představitelky hlavních rolí jsou zkušené janáčkovské pěvkyně – Corinne Winters před nedávnem vytvořila působivou Káťu Kabanovou v salcburské produkci opery ve spolupráci právě s Hrůšou a Vídeňskými filharmoniky, Karita Mattila je považovaná za nejvěhlasnější Kostelničku současnosti, přičemž dříve byla velmi oceňovanou Jenůfou právě například na jevišti Královské opery. Tenoristu Nickyho Spence znají čeští posluchači osobně: představil se na festivalu Janáček Brno v titulní roli inscenace opery Výlety páně Broučkovy a během minulého ročníku Janáčkova festivalu tam zpíval Zápisník zmizelého.

V koprodukci byla londýnská Jenůfa provedena v loňském roce v Chicagu, také pod taktovkou Jakuba Hrůši. Hrůšovo pojetí vzbudilo nadšení:

The New York Times uvedly: „Hrůšova vize partitury zdůrazňuje její čistou krásu, podporuje hladkou lyričnost a jakousi hudební trpělivost, nechává drama rozvinout.“

Chicago Tribune přitakal: „Orchestr pod Hrůšovým vedením zvyšuje svůj vlastní vysoký standard a zní nádherně a odvážně. Mnoho skvělých „Její pastorkyň“ zní hubeně a tvrdě, ale Hrůšova je masitá.“

Jenůfa bude v Londýně uvedena celkem šestkrát, poprvé 15. ledna.

Více o produkci

Promo rozhovor s Jakubem Hrůšou v Royal Opera House

Portrét Jakuba Hrůši na webu ROH

 

Autor článku: Kateřina Motlová, foto (c) Marian Lenhard

Jakub Hrůša v lednu uvede Její pastorkyni v londýnské Královské opeře

Zahraniční divadlo

24.02.2026

Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční představení Kameny. Inscenace vzdává hold obětem holocaustu

Branický Dům tanečního umění přivítá v pátek 27. února 2026 od 18 hodin mimořádné hostování maďarského souboru Royal Ballet Fehérvár. Večerní představení současného tanečního divadla s názvem Kameny je věnováno památce obětí holocaustu.

20.02.2026

Smetana bez not, ale s tancem: česká klasika Pražského komorního baletu v Budapešti

Představte si Vltavu – ne jako řeku, ale jako pohyb lidského těla. Přesně to čeká budapešťské publikum už v pátek. Pražský komorní balet přiveze 20. února do maďarské metropole inscenaci Fragment 24, v níž choreograf Petr Zuska dělá něco zdánlivě nemožného: bere Smetanovu Mou vlast, hudbu, která je pro mnoho Čechů takřka posvátná, a převádí ji do současného tanečního jazyka.

29.01.2026

Black and White Baletu Národního divadla Brno v Poznani, polský triptych v Brně

Balet Národního divadla Brno vyrazí v březnu k sousedům. 11. března se soubor představí ve Velkém divadle Stanisława Moniuszkého v Poznani s baletem Black and White – moderní verzí klasického Labutího jezera v choreografii Mária Radačovského. Jeho současné zpracování ikonického díla Petra Iljiče Čajkovského přináší svěží pohled na známý příběh a spojuje tradiční baletní formu s moderními tanečními prvky.