Jihočeské divadlo připravilo operní inscenaci Její pastorkyňa
Janáčkova Její pastorkyňa je první premiérou roku 2018 a zároveň druhou operní inscenací, kterou soubor opery Jihočeského divadla připravuje pro tuto divadelní sezónu. Bude zde inscenována již počtvrté, tentokrát pod taktovkou Maria De Rose a v režii Tomáše Studeného. Zároveň je nastudována na počest 100. výročí uvedení Její pastorkyně na jevišti Dvorní opery ve Vídni 16. února 1918 a Českého roku 2018.
Její pastorkyňa je třetí z Janáčkových devíti dokončených oper. Komponoval ji plných devět let a poprvé byla ve světové premiéře uvedena 21. 1. 1904 v Brně. V dalších nastudováních pak sám autor prováděl změny oproti původnímu originálu (1906 a 1911), největší zásah do díla provedl Karel Kovařovic pro pražskou premiéru v Národním divadle (1916) a v této podobě se dílo uvádělo téměř osm desetiletí. Do konce svého života mohl skladatel navštívit svou operu také Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Basileji, Antverpách, Helsinkách, Poznani i v Metropolitní opeře v New Yorku (1924).
V Jihočeském divadle je letošní inscenace opery již čtvrtou v pořadí, poprvé však uvádíme tzv. brněnskou verzi. V podání opery JD zazní Její pastorkyňa po téměř pětadvaceti letech (poslední uvedení 17. 11. 1993 v hudebním nastudování Václava Noska a režii Milana Fridricha).
Šéf opery JD a režisér inscenace Tomáš Studený o „Pastorkyni“ říká: „Její neobyčejná, strhující emocionální síla vyvěrá z naprosto srozumitelné, hmatatelné, pravdivé životní situace. Janáčkovi se podařilo napsat dokonalý hudební „psychothriller“. Dnes nás sice už nešokuje svým novátorstvím, ale pořád nesmírně silně vypovídá o naprosto zásadních otázkách. Problémy vztahů, mateřství, rodičovství, manželství, zamilovanosti, odpovědnosti, upřímnosti se otevírají v celé své nahotě i spletitosti, bez mudrování, bez sebemenšího náznaku planého moralizování. Janáčkova operní adaptace navíc dovede prostřednictvím jeho geniálního hudebního dramatismu daleko intenzivněji vyvolat emoční obrazotvornost diváka, jejímž prostřednictvím spoluprožívá osudy hrdinů, ne operně plakátových, ale psychologicky nesmírně plastických, živých.“
Toto Janáčkovo hudební drama ze slovácké vesnice je dnes vedle Smetanovy Prodané nevěsty a Dvořákovy Rusalky další z nejsvětovějších českých oper. Autor v něm opustil tradiční formu opery s uzavřenými čísly a áriemi a nahradil je nápěvky mluvy, takže se melodie rodí ze slova a citového proniknutí k postavám dramatu. V letošním roce zároveň uplyne 100 let od jejího prvního uvedení ve Vídni, jež znamenalo začátek její světové slávy.
Hudebního nastudování Její pastorkyně se ujal generální hudební ředitel opery Jihočeského divadla Mario De Rose. Režisér Tomáš Studený se scénografem a výtvarníkem kostýmů Davidem Janoškem zachovali ráz příběhu, jeho dobu i umístění. Soustředili se na obsah dramatu a scénu pojali co nejpravdivěji a nejemotivněji. Také obsazení inscenace je pěvecky i představitelsky opět na vysoké úrovni. V roli Jenůfy se alternuje na jihočeské scéně nová sopranistka Lucie Kašpárková s kmenovou sólistkou opery JD Kateřinou Špilauer Hájovskou. Na jihu Čech debutuje také pozoruhodný slovenský tenorista Titusz Tóbisz jako Laca v alternaci s Josefem Moravcem. V klíčové úloze Kostelničky se pak mohou diváci těšit na jednu z nejvýraznějších operních pěvkyní současnosti Elišku Weissovou.
