Jonáš klub při divadle Semafor si připomíná 50 let svého vzniku
Příznivci poetického humoru si dnes připomínají 50. výročí oficiálního založení Klubu spřízněných duší při divadle Semafor, později nazvaného Jonáš klub. Během divadelní sezony od října do června pořádá Jonáš klub v Praze klubové večery, jejichž náplní jsou obvykle besedy s osobnostmi z oblasti kultury, sportu nebo veřejného života.
„Klub má dvakrát za rok srazy členů z celé republiky. Ten slavnostní k založení klubu bude v listopadu. Kromě toho připravujeme sborník, ve kterém vzpomeneme nejslavnější setkání a prožité zážitky," řekla ČTK členka výboru Jonáš klubu Dana Tuzarová.
Příznivci divadla Semafor se sdružují od roku 1967, kdy v pražském Radiopaláci vznikl Klub spřízněných duší při divadle Semafor. Tím byla po necelém roce naplněna myšlenka Jiřího Suchého o spřízněnosti duší, vyřčená v pořadu Československého rozhlasu Gramotingltangl v březnu 1966. „Vzniklo přátelské sdružení tisícovky slušných lidí z celé republiky s podobnými kulturními zájmy a vztahem k hodnotnému umění všeho druhu, jeho tvůrcům a interpretům, zejména k tradiční sympatii k tvorbě Jiřího Suchého a divadla Semafor," uvedla Tuzarová.
Na počátku 70. let v období normalizace byl klub zakázán, proto se celé společenství stalo součástí Českého fonoklubu s názvem Jonáš klub. Když byla v roce 1986 zastavena činnost i tomuto subjektu, přesunuli se příznivci Semaforu pod křídla Svazarmu jako J-klub. Od roku 1990 existuje Jonáš klub už bez nadřízených či krycích organizací.
Klub vydává pro své členy desetkrát ročně zpravodaj, kde jsou otiskovány informace o připravovaných pořadech, následné ohlasy členů na ně, zprávy o kulturních novinkách, program divadla Semafor a referáty o nových titulech zde uváděných. V klubovém zpravodaji publikoval v době své novinářské kariéry Radek John, kulturní redaktor Vladimír Vlasák nebo ředitel televizního kanálu ČT art Tomáš Motl. Pod hlavičkou Jonáš klubu vyšly mimo jiných texty Jiřímu Suchému, dvojici Jan Burian a Jiří Dědeček a Zdeňku Mahlerovi. Nejznámější je pravděpodobně plakát s fotkou Jana Wericha s doutníkem od Tarase Kuščynského. V klubu často před rokem 1989 vystupovali lidé, kteří měli nejrůznější problémy s režimem, například Jaroslav Hutka a další písničkáři.
