Kalibův zločin v režii Břetislava Rychlíka v Pardubicích už naposledy
V úterý 18. prosince Východočeské divadlo naposledy uvede kritiky oceňovanou inscenaci Kalibova zločinu, kterou přesně před rokem na velkém jevišti Městského divadla nastudoval režisér Břetislav Rychlík, jenž se do povědomí pardubických diváků zapsal výjimečným zpracováním Topolova Konce masopustu (2016).
„Vesnické drama Kalibův zločin s typickými rysy českého realismu, ne nepodobné vrcholným dílům té doby, jako jsou dramata Maryša bratří Mrštíků či Gazdina roba a Její pastorkyňa Gabriely Preissové, vzniklo podle románové předlohy Karla Václava Raise z roku 1892. Nutno podotknout, že jeho dramatického potenciálu si všiml před necelými sedmdesáti lety také herec a režisér Bedřich Vrbský, jenž Kalibův zločin poprvé zdramatizoval. Právě tato dramatizace a román samotný se staly východisky nové verze textu režiséra Břetislava Rychlíka,“ říká dramaturgyně Anna Hlaváčková.
Ke vzniku osobitého divadelního díla přispěla i velice zdařilá nerealistická scénografie Jana Štěpánka a originální hudba, snoubící v sobě folklór s moderními hudebními postupy, jejímž autorem je Jiří Pavlica, umělecký vedoucí Hradišťanu.
„Starý mládenec Vojtěch Kaliba je vmanipulován do sňatku s o mnoho let mladší ženou Karlou. A kolotoč intrik, lží a pomluv se pomalu roztáčí, přičemž jeho hlavním hybatelem je nejčastěji Kalibova tchýně, která se postupně krom bohatého statku snaží ovládnout i celou Kalibovu rodinu. Chamtivost a vypočítavost přerůstá v psychické týrání. Vojtu zprvu zachraňuje jeho selský rozum, zmatek v jeho duši ale neúprosně roste, až nabývá nekontrolovatelných rozměrů,“ přibližuje děj Anna Hlaváčková.
V nadčasovém dramatu o tom, jak se dobrosrdečný a mírumilovný člověk může stát obětí i vrahem, v hlavních rolích hrají Milan Němec, Romana Chvalová a Jana Ondrušková.
„Lehce bolestivá vzpomínka na „svérázné“ zkoušení se celkem brzy rozpustila v radosti z každé reprízy. Pro mě je tento kus sice mimořádně náročný, ale takzvaně se nehnul, držel, podržel… S Vojtou Kalibou se mi tedy bude loučit moc těžko. Těch možností projít s ním celým jeho příběhem za ten rok existence inscenace sice bohužel moc nebylo, ale stálo za to se s ním potkat,“ uzavírá Milan Němec.
