Kdy se vyřeší problém Státní opery Praha, není jasné
Praha 22. května (zpravodajka ČTK Šárka Mrázová) - Budoucnost Státní opery Praha je stále nejistá. Ani téměř tři čtvrtě roku po vyhlášení konkurzu na nového generálního ředitele nezná operní dům jeho jméno. Nový ministr kultury Václav Riedlbauch se prý s problémem teprve seznamuje. Mezitím však ubíhá čas, kdy by se měl konkurz dokončit a mělo se rozhodnout, zda bude operní dům spravovat ministerstvo kultury, které scénu zřizuje, nebo pražský magistrát.
Ve čtvrtek 21. května se Riedlbauch sešel se členy výběrové komise. Řešil s nimi prý otázky řízení a postavení operní scény a její uměleckou činnost, ne však provoz či finanční situaci. "Jde o záležitost, kterou se budu v nejbližší době na ministerstvu intenzivně zabývat. Je pro mne proto důležité znát stanoviska a názory odborné veřejnosti," řekl ČTK.
Již v únoru přitom skončilo první kolo výběrového řízení a na jeho druhé kolo, které komise doporučila, se od té doby stále čeká. Postoupili do něho Jiří Mikula, Ingeborg Radok Žádná a Tomáš Šimerda s tím, že by se měli oslovit i další kandidáti. Mezitím vláda Mirka Topolánka (ODS) padla a její končící ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) se už nechtěl konkurzem zabývat.
Členové komise jsou v hodnocení kauzy opatrní. Jedním z nich je i ředitel agentury Dilia Jiří Srstka. "Pan ministr se se situací seznamuje a slíbil, že se nad ní zamyslí. Pouze jsme neformálně diskutovali," komentoval setkání s Riedlbauchem. Ten se však v hudební branži jako skladatel a dlouholetý šéf České filharmonie pohybuje přes 35 let a její obtíže by měl znát.
Současný ředitel Státní opery Praha Jaroslav Vocelka má do penze odejít ještě letos v prosinci. Prodloužení o rok by mu ale zřejmě nevadilo, jak se v poslední době v zákulisí vyjadřuje. Operní dům přitom řídí už sedmým rokem. Nejprve jej na pět let jmenoval někdejší ministr kultury Pavel Dostál a pak mu byla smlouva bez konkurzu prodlužována.
Jaroslav Vocelka je jedním z hlavních iniciátorů převedení scény na město. Od nového "svazku" si slibuje mnoho výhod a hlavně větší dotace, než přicházejí z Ministerstva kultury. "Zpočátku by dávalo polovinu dotace ministerstvo kultury a polovinu magistrát. Pod magistrátem bychom dostávali podle rozhovoru s primátorem zhruba 200 milionů korun ročně, o téměř 60 milionů korun více než dosud," tvrdí šéf opery. Celkový rozpočet Státní opery Praha je přitom 260 milionů korun, stát přispívá asi 138 miliony. Operní dům nicméně kritizují odborníci za nestálou kvalitu inscenací, malý počet premiér a zaměření na turisty. Její vedení se brání tím, že si scéna musí na sebe vydělat.
O převedení pod křídla radnice uvažovalo ministerstvo již před dvěma lety, jednání se pak zintenzivnila za Jehličkova působení. "Musí být zákon stanovený speciálně pro Státní operu Praha na převod státního majetku obci," poznamenal Vocelka, který je přesvědčený, že pokud jednání se budou rychle odvíjet, převod by se mohl uskutečnit do poloviny příštího roku. Zástupci magistrátu jsou ale ve svých výrocích zdrženlivější.
Pražský radní pro kulturu Milan Richter (ODS) na dotaz ČTK odpověděl, že se město s ministerstvem zatím na ničem konkrétním nedohodlo. Spekulaci, že by opera mohla pod město přejít už od příštího roku, považuje za nereálnou. S ním se shoduje i ředitel odboru umění a knihoven na Ministerstvu kultury František Zborník. Podobné převody mohou trvat rok až dva, reagoval.
Richter nechtěl prozradit, za jakých podmínek by metropole operu přijala. Už dříve ale řekl, že by se i po převedení organizace na Prahu mělo ministerstvo po určitou dobu na jejím financování podílet. "Kooperace státu musí být na místě. Abychom třeba začali na 100 procentech a v nějakém časovém horizontu, dejme tomu deseti let, by ten příspěvek státu byl nižší a nižší," řekl nedávno televizi Nova. Podle něj se v současné době musí především obě strany domluvit, kdo bude zastupovat Ministerstvo kultury poté, co nastoupil nový ministr.
Neustálé přehazování Státní opery Praha jako "horkého bramboru" má zřejmě další důvod. Divadelní budova, jejíž cena je podle médií okolo 600 milionů korun, chátrá a nevyhovuje ani jevištním zařízením ani vzduchotechnikou. Poslední rekonstrukce se uskutečnila před 38 lety a na opravu by podle odhadů potřebovala více než sto milionů korun.
mrz jir sdv pba
