Klicperovo divadlo uvede v režii Pavla Kheka inscenaci Lidé, místa, věci
Klicperovo divadlo za sebou má sice již premiéru Tří kamarádů i obnovenou premiéru Kytice, ale tyto tituly byly přeloženy z minulé sezóny, kdy se nemohly realizovat kvůli koronavirové krizi. Prvním titulem uvedeným v sezóně 2020/2021 bude dle plánu hra Lidé, místa, věci v režii uměleckého šéfa Pavla Kheka. Jedná se zároveň o Khekovu první regulérní režijní práci v jeho funkci, jelikož uplynulá sezóna i režie her byly naplánované od předchozího vedení.
Inscenační tým je také pro Klicperovo divadlo novinkou. Scénu vytvořil Michal Syrový, kostýmy Agnieszka Pátá – Oldak, pohybovou spolupráci Martin Šimek. Na inscenaci se podílela také nová kmenová dramaturgyně divadla Lenka Smrčková a hudbu složil David Smečka.
Premiéra ve Studiu Beseda se uskuteční 3. 10. 2020 od 19:00.
„Drogy jsou jedinej způsob, jak lze přežít ve světě, kterej je rozbitej.“
Duncan Macmillan je současný britský autor a režisér mladé generace. Hra Lidé, místa, věci (People, Places and Things) byla poprvé uvedena v londýnském Národním divadle v roce 2015 a následně byla přenesena do westendového divadla Wyndham. Hlavní představitelka Denise Dough za hlavní roli Emmy získala množství cen, včetně Olivier Award. Uvedení v Klicperově divadle je českou premiérou. Text přeložila mladá překladatelka Kateřina Holá.
Režisér a umělecký šéf Pavel Khek popisuje hru slovy: „Lidé, místa, věci je třaskavá kombinace různých stylů a žánrů. Něco jako Přelet nad kukaččím hnízdem, ale přidejte k tomu padesát let, respektive ještě více, a tím pádem se svět zásadně proměnil. Ocitáme se v léčebně a v ní je postava, která nedokáže v první řadě přijmout řád léčebny, to má hlavní hrdinka s McMurphym z Přeletu společné. Ale zároveň je to odraz už toho moderního světa, světa jednadvacátého století, kdy život okolo té léčebny je tak strašně náročný, že někdy člověk sáhne k nějaké závislosti. Příběh má schopnost diváka neustále překvapovat až do poslední pointy.“ A jak by režisér pozval budoucí diváky? „Jedná se o současnou hru, která může zasáhnout jak to mladší spektrum, které hra může třeba i varovat, tak zároveň i starší diváky, kteří se na inscenaci můžou dívat s tím, že toto by se jim rozhodně nestalo. Na ten mix se těším. Ale především bych pozval na herecké výkony a nemám na mysli jen Natálii Holíkovou jako Emmu, ale celou řadu dalších výkonů i v těch menších rolích, což mě nesmírně těší.“
Dramaturgyně Lenka Smrčková k tématu hry dodává: „Lidé, místa, věci v metaforické rovině ukazují, že závislost nejsou jen drogy, alkohol nebo prášky. Dneska jsme závislí na spoustě věcí, od sportu, přes mobilní telefony a sociální sítě, workoholismus, až právě po zmiňované drogy. Téma je navíc silně divadelní, jelikož hlavní postava Emmy je herečka. Divákům tak umožňuje částečně pohled do divadelního světa, ukazuje na specifika toho prostředí. Je to něco, co je bytostně blízké nám všem, kdo v divadle pracujeme. Divadlo je ze své podstaty pomíjivé a herecká profese je nesmírně náročná v tom, že herci na sebe každý den berou jinou postavu, prožívají cizí životy, zamilovávají se a odmilovávají se, a to furt dokola. V neposlední řadě je silným tématem hry rodina. Což je něco, co řeší nejen hlavní hrdinka Emma, ale i další pacienti v léčebně.“
https://www.klicperovodivadlo.cz/
