KRÁL LEAR BUDE PŘENÁŠEN POPRVÉ V HISTORII V PŘÍMÉM PŘENOSU DO KIN

SLEDOVAT BRITSKOU DIVADELNÍ SCÉNU

Projekt NT Live – přímých přenosů z britských scén vstupuje do své druhé poloviny.
Seznámit se s britským divadlem, sledovat londýnské i jiné divadelní  premiéry, mapovat nejzajímavější dění na tamějších scénách a to vše bez nutnosti Británii navštívit – to vše umožňuje již druhou sezónu projekt NT Live.

Dramaturgie Národního divadla Londýn vybírá každou sezónu ty produkce, které považuje v daném období za důležité, zajímavé či přelomové a ty pak živě přenáší do kin v celém světě. Nabídka je to opravdu rozmanitá a zajímavá – letošní sezónu jsme už v Aeru viděli současnou hru Mizející číslo v podání nezávislého souboru Complicité v přenosu z Plymouthu, klasické drama Hamlet v režii uměleckého šéfa Národního divadla Londýn Nicholase Hytnera i veleúspěšný afrobeat muzikál Fela! přenesený do Národního divadla z Broadwaye.

Druhá půle sezóny se nese v klasičtějším duchu – nejbližším přenosem je z britského tisku pětihvězdičkový Král Lear z Donmar Warehouse v režii Michaela Grandageho s Derekem Jacobim v titulní roli (české publikum si ho jistě pamatuje z hlavní role v TV seriálu Já, Claudius), v březnu pak očekávaný Frankenstein v režii oscarového režiséra Dannyho Boylea (Trainspotting, Milionář z chatrče) v nové adaptaci Nicka Deara a v závěr sezóny pak bude patřit Višňovému sadu se špičkovou Zoë Wanamakerovou v roli Raněvské (české publikum určitě zná její komickou polohu ze seriálu Moje rodina, kde je nepřehlédnutelná v roli matky Helen).

KRÁL LEAR BUDE PŘENÁŠEN POPRVÉ V HISTORII V PŘÍMÉM PŘENOSU DO KIN

ZE SCÉNY DIVADLA DONMAR WAREHOUSE V LONDÝNĚ

Michael Grandage, umělecký režisér divadla Donmar Warehouse, přichází s inscenací Krále Leara, jedné z nejlepších tragédii Williama Shakespeara. Představení se bude přenášet přímo ze scény divadla Donmar Warehouse, které sídlí v londýnské Covent Garden, a to ve čtvrtek 3. února 2011 do kina Světozor.
K českým titulkům bude použit překlad Jiřího Joska.

Poznávací znamení: pět hvězdiček

Hvězdné herecké výkony spojené se střídmou výpravou Christophera Orama a charakteristickým osvětlením Neila Austina – to vše je skloňováno v recenzích všech prestižních londýnských novin. Nešetří se pětihvězdičkovým hodnocením ani pochvalnými komentáři a Král Lear Dereka Jacobiho se už nyní zapsal na seznam nejvýznamnějších a nejlépe ztvárněných Learů současnosti. Král Lear režiséra Michaela Grandage předčil dvě poslední inscenace stejné tragédie v produkci Královské Shakespearovské společnosti, z nichž v představení Trevora Nunna dokonce exceloval Sir Ian McKellen, a už nyní se chystá na turné po Velké Británii a dostane se i na program divadel Brooklynské akademie hudby (BAM) v New Yorku.

Tragédie na špinavém dřevě

Za poslední čtyři roky se na britské scéně objevily dvě významné inscenace Krále Leara – obě pro Royal Shakespeare Company (Královskou Shakespearovskou společnost). Ve srovnání s produkcemi RSC se Michael Grandage ubírá zcela jinou cestou – nesází na extravagantní prostředí a kostýmy jako inscenace Trevora Nunna z roku 2007, ani si nepohrává s politickými tématy jako Davida Farr a jeho představení z roku 2010. Michael Grandage naopak přichází s krystalicky čistou produkcí, která nejlépe charakterizuje vnitřní rozervanost postav i celého Learova světa. Tragičnost je podtržena minimalistickou scénou, okleštěnou jen na špinavé bílé dřevo. Klec, do které se svět Krále Leara uzavírá, funguje jako hrnec vroucí vody zakrytý pokličkou. Stejně jako z hrnce nemůže unikat pára, nemají se na jevišti opevněném prkny kam schovat herci, jejich neustálá konfrontace s diváky je ještě umocněna otevřeným jevištěm, kterým se Donmar Warehouse vyznačuje. V kontrastu s bílým prostředím jsou postavy oblečené většinou do černých kostýmů. Hlavním designerem je již zmíněný Christopher Oram, který vytvořil scénu i pro Krále Leara Trevora Nunna. Zajímavé a dokreslující jsou i zvukové efekty Adama Corka a osvětlení Neila Austina. Centrální scéna bouře je signalizována záblesky bílého světla, které vypadá, jako by každou chvíli mělo rozlámat dřevené stěny. Learovi rytíři jsou představováni vzdálenými zvuky hlasů a troubením na rohy.

Proměna charakterů

V souladu s minimalistickou scénou dochází k proměně i v uchopení charakterů postav. Tři sestry se vzdalují typickému stereotypnímu zobrazení. Goneril (Gina McKee) není mrcha, spíš vypočítavá žena s ledovým úsměvem, která věčně kalkuluje a propočítává možnosti. Regan (Justine Mitchell) je zase manická a hysterická. Mnohem více se ovšem projevuje jejich rivalita a ostražitost než nenasytnost a ohnivé výstupy. Cordelie (Pippa Bennett-Warner) se zase vzdává svého typického umírněného a afektovaného svatouškovství a dává dobrotu svého srdce mnohem více najevo – už nevidíme jen krále zdrceného jejím nevděkem, ale i trpící Cordelii.

Derek Jacobi konečně dostatečně „zestárl“

Neobvyklé prostředí apokalyptického světa, ve kterém král Lear dochází prozření a proměn své vlastní osobnosti, však dostává třetí rozměr především díky vynikajícímu výkonu Sira Dereka Jacobiho. Herec, kterého novináři už delší dobu pronásledovali s otázkou, kdy hodlá ztvárnit roli krále Leara, konečně může v rozhovorech namísto odpovědí „musím se na tu roli cítit připraven“ či „stále se cítím na krále Leara poněkud mladý“ odpovědět kladně – konečně dosáhl na roli dalšího Shakespearovského kolosu: postaršího krále, který se vzdává svého trůnu.

„Jacobi zachycuje pád (krále) v dokonalých detailech, zvýrazňuje ty správné chvíle přehnané okázalosti, raněného majestátu, otcovského rozhořčení a jak se jeho tyranie proměňuje v sebeuvědomění, zobrazuje i zkaženou, průměrnou lidskost,“
řekl Derek Jacobi v London Evening Star.

High Definition

Celková délka přenosů je zpravidla 3 - 3,5 hodiny včetně jedné přestávky. Samotnému divadelnímu představení vždy předchází úvodní slovo v podání známé zahraniční herecké/tvůrčí osobnosti, která divákům představí vznik a přípravy dané inscenace. Přenosy her jsou uváděny v originálním anglickém jazyce s českými a anglickými titulky. Představení jsou přenášena živě, v High Definition digitální kvalitě, pomocí satelitu přímo z budovy londýnského divadla do kuturních zařízení po celé Velké Británii a Evropě.