Křišťálová noc ožije ve Švandově divadle očima Štěpána Pácla

Inscenace Křišťálové noci Františka Hrubína je předposlední premiérou smíchovské scény v této divadelní sezoně. Režie se ujal hostující režisér Štěpán Pácl, čerstvý držitel Ceny Alfréda Radoka Talent roku. Premiéra se ve Švandově divadle na Smíchově chystá na 21. květnový večer.

Křišťálovou nocí se Švandovo divadlo vrací ke klasickému dramatickému textu, k „rodné hroudě" a rodné povaze, jako k tématu. Od veřejné sféry se Páclovou inscenací obrací k soukromé až intimní, která je ale vždy do značné míry na té veřejné závislá. Tak tomu je i s Hrubínovým dramatem, zasazeným do roku 1961 do vsi v pražském kraji.

Retro s nadhledem
Některé dramatické texty jsou nezávislé na době, ve které byly napsány. To u Křišťálové noci neplatí, vysvětluje dramaturgyně inscenace Tereza Marečková: „Snažíme se to vidět jako výhodu. Nevytrháváme text z dobového prostředí, naopak si s „retrostylem" hrajeme. Vycházíme z dobovosti i ve vizualitě. Plně zachováváme Hrubínův jazyk, citlivý na setkání různých mluvních vrstev. Vidíme hru jako svědectví o čase, ve kterém vznikla. To svědectví je pro nás jedním z témat, která se k původní hře mohou přidat skrze nás a náš současný pohled.

Hudba slov
Režisér Štěpán Pácl přizval ke spolupráci na inscenaci dramaturgyni Terezu Marečkovou, duo výtvarnic Patricia Talacko, Tereza Beranová (scéna a kostýmy) a Jakuba Kudláče jako autora scénické hudby pro živé dechové trio – trubka, pozoun, klarinet. Žánrově se pohybuje od dechovky patřící na venkovskou pouť až k současným zneklidňujícím polohám, místy muzikanti na scéně přímo doprovázejí a pointují situace. Ladí také s vnitřní hudebností Hrubínova jazyka, který je postaven na rytmu a melodice. Celek textu s hudbou tedy můžeme vidět jako skladbu, ve které se oba světy doplňují a podporují.

Nečekaně drsný lyrik
Jméno Františka Hrubína, „mámivého melodika a tichého extatika", jak ho charakterizoval F. X. Šalda, svádí k představě idylické a poetické selanky. Opak je ale pravdou. Hrubín napsal syrové mezilidské drama místy proťaté groteskními výpady. Přivádí v něm na jeviště dva světy, které se o jedné červnové pouti na chvíli protnou. Na vesnici, do svého rodného domu, se přijíždí po letech podívat úspěšný stárnoucí básník Josef Struna, aby ukázal své mladičké druhé ženě Olze kraj svého dětství. Místo idylky vonící povidly nachází rozklad, zobrazený tragikomickým rozpadem rodiny jeho strýce Aloise Struny. Rodiny, jež nedávno prošla, tak jako celý venkov, kolektivizací a naprostou proměnou vlastnických vztahů, které pro ni byly po mnoho desetiletí určující. Nové poměry přinesly novou nejistotu.

„Plíživé vraždění duší na dvorku a na zápraží. Teror dupající po křehkosti za doprovodu kolotočářské muziky. Strach drobí každé slovo tak lehce, jako se drobí srdce z pouti, které nikdo nechce. Této průzračné noci nikdo o život nepřijde. Ale přece je třeba o něj každým dechem bojovat a odvahu najde málokdo."
Štěpán Pácl

František Hrubín
František Hrubín se narodil 17. září 1910 v Praze jako nejstarší ze tří dětí. Rodina se po narukování otce do války (1914) přestěhovala do Lešan u Prahy, kde žila u matčina otce. Zde také František vychodil základní školu. Lešanská chalupa a celý kraj pak byly pro Hrubína celoživotním útočištěm a inspirací. V roce 1922 nastoupil v Praze na gymnázium a po maturitě (1932) působil krátce na Právnické fakultě a na FF UK. Pak nastoupil do zaměstnání v Ústřední knihovně hl. m. Prahy. V roce 1939 se oženil, s manželkou Jarmilou měli dvě děti. Od roku 1946 se živil jako spisovatel z povolání.
V polovině padesátých let oslovili Františka Hrubína dramaturg Karel Kraus a režisér Otomar Krejča, aby v rámci jejich dílny současné hry při Národním divadla napsal drama ze současnosti. Jejich prvním společným dramatickým počinem byla Srpnová neděle (1958) a následovala Křišťálová noc (1961). Obě hry byly inscenovány v Národním divadle a později pronikly do oblastních divadel. Celá dramatická dílna byla koncipována tak, aby vnesla do tehdejší dramatické tvorby současná témata a živoucí postavy, které by rozrušily koncept schematického socialistického realismu. V obou textech autor promýšlí nebezpečí uvíznutí na mělčině života, k němuž může dojít velmi snadno - stačí podlehnout sebeklamu a vnitřní trpnosti, netečnosti.

Štěpán Pácl (*1982)
V roce 2007 absolvoval DAMU v oboru režie činoherního divadla inscenací současné české hry Lenky Lagronové Království. Inscenace získala Cenu Marta za režii na mezinárodním festivalu divadelních škol Setkání/Encounter 2007 v Brně a byla pozvána na festival divadelních škol Zlomvaz 2007 a na Mezinárodní festival Divadlo 2007 do Plzně. Působil jako asistent režie při zkoušení Havlova Odcházení v Divadle Archa (režie David Radok, premiéra květen 2008). Jako režisér pracoval v Národním divadle moravskoslezském, v Západočeském divadle v Chebu, ve Středočeském divadle Kladno a v pražském Divadle na Vinohradech. Se souborem Švandova divadla na Smíchově nastudoval na jaře 2008 současnou českou hru Dorotka Magdaleny Frydrychové. Tato inscenace byla pozvána na Mezinárodní divadelní festival Bez hranic do Českého Těšína, na festivaly Čekání na Václava do Hradce Králové a Křižovatky do Olomouce. V říjnu 2008 měl premiéru jeho autorský projekt Každodennosti v Divadle Alfréd ve dvoře, inscenace byla také uváděna v rámci pražského alternativního festivalu Malá inventura 2009, a v témže roce i na královehradeckém mezinárodním festivalu Divadlo evropských regionů. V listopadu 2008 v Praze inscenoval v pražském DISKU společně s dramaturgyní Terezou Marečkovou hru Josefa Topola Konec masopustu. Za dvě výše zmíněné inscenace získal Cenu Alfréda Radoka Talent roku 2008. Jako první v historii byl Štěpán Pácl porotou „Radoků" letos oceněn v této kategorii již podruhé!
Jeho poslední prací před Křišťálovou nocí ve Švandově divadle je inscenace hry Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové v Národním divadle moravskoslezském a inscenace Brand-Oheň (H. Ibsen), která se v současnosti hraje v Divadle v Celetné.

Osoby a obsazení:
Tonička: Zuzana Onufráková
Alois Struna: Stanislav Šárský
Strunová, jeho žena: Emma Černá j.h.
Jenda: Filip Čapka
Mirek: Miloslav König j.h.
Josef Struna: Miroslav Hruška
Olga, jeho žena: Jana Pidrmanová j.h. 

Veřejná generálka 20. května 2011 ve Velkém sále Švandova divadla.
Premiéra 21. května 2011 ve Velkém sále Švandova divadla.

Děkujeme za pozornost a srdečně zveme na druhý břeh Vltavy do Švandova divadla!