Krobotovo zpracování filmu Dogville mělo premiéru ve Stavovském

Na jevišti Stavovského divadla měla ve čtvrtek večer českou premiéru hra Dogville, kterou podle stejnojmenného filmu režiséra Larse von Triera adaptoval režisér Miroslav Krobot. Umělecký šéf Dejvického divadla už s činohrou české první scény spolupracoval v 90. letech, kdy připravil například Sofoklovo drama Oidipus vladař a také Rok na vsi bratří Mrštíků.

Kontroverzní dánský filmař, tvůrce snímků Prolomit vlny, Tanec v temnotách či Antikrist, natočil Dogville v roce 2003 a uvedl ho s ohlasem na MFF v Cannes. V hororu o městě "plném dobrých lidí" se objevili například Jan Hájek, Lucie Žáčková, Taťjana Medvecká, Alois Švehlík, František Němec, Jan Novotný, Jan Hartl, Kateřina Burianová a Jana Preissová.

Příběh se odehrává kdesi ve Skalistých horách ve 30. letech minulého století, tady v období hospodářské krize. Obyvatelé Dogville žijí daleko od civilizace, končí tu silnice, bývaly tu stříbrné doly, kde se už netěží. Zdejší dobří lidé své město ale neopustili, žijí v uzavřené, hierarchizované komunitě a dodržují zaběhané rituály. Jednoho dne se v městečku objeví krásná mladá žena Grace, která hledá úkryt před gangstery. Ujme se jí místní intelektuál a samozvaný mluvčí města Tom, díky jehož přímluvě ji vezmou občané mezi sebe. Grace jim nabízí výpomoc a časem se bez ní v Dogville nikdo nedokáže obejít. Ve chvíli, kdy gangsteři nabídnou za její vydání odměnu, stane se z dívky výhodný obchodní artikl. Každý v Dogville teď stojí před pokušením vydat ji jejím pronásledovatelům.

"Dogville je dokonalým dramatickým textem. Po zhlédnutí filmu mě poté, co jsem dostal nabídku na režii v Národním divadle, okamžitě napadlo, co to bude," řekl Krobot na setkání s novináři před premiérou. Snímek vyjde v příštích dnech na DVD v edici časopisu Reflex, avšak podle Krobota srovnávat ho s inscenací lze jen těžko.

Dramaturgyni Ivu Klestilovou zaujal způsob vyprávění příběhu a také úloha lásky. "Trier s ní počítá, ale vidí ji mnohdy v až psychopatologické poloze. To jsme si ale v našem případě nepřáli," podotkla. Upozornila na proměnu hlavní hrdinky, která se v "andělském prostředí" promění z anděla v ďábla.

Krobot se už podruhé dostal před úkol zpracovat pro jeviště filmový scénář - tím prvním byla v lednu inscenace Muž bez minulosti podle snímku finského scenáristy a režiséra Akiho Kaurismäkiho. Aktuální trend vysokého počtu podobných adaptací pokládá za obecný fenomén. "Divadla zřejmě sází na znalost filmového publika a tím i na jejich větší odezvu v hledištích kin," komentoval to.

Poslední novinkou činohry Národního divadla bude 15. června vůbec poprvé uvedený text Milady Součkové nazvaný Historický monolog s podtitulem Zpověď prezidenta Emila Háchy. V Divadle Kolowrat ho nastudoval režisér Jan Antonín Pitínský.

Zdroj: Jiří Borovička, rot