Kulatý stůl na téma Formální a neformální umělecké vzdělávání
Ve středu 26. února uspořádal NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) ve spolupráci s Českou komisí pro UNESCO v Muzeu hl. m. Prahy kulatý stůl na téma Formální a neformální umělecké vzdělávání. Setkání se zúčastnili zástupci veřejné správy a pedagogové, pracovníci profesionálních kulturních institucí a zástupci nevládních neziskových organizací.
Úvodní slovo přednesl Petr Gazdík, předseda České komise pro UNESCO. Uvedl, že téma uměleckého vzdělávání je předmětem zájmu této organizace a zdůraznil jeho význam pro vyvážený rozvoj osobnosti a pro rozvoj celé společnosti.
Moderátorem dopoledního panelu na téma Umělecké formální a neformální vzdělávání a role veřejné správy se stal rektor JAMU Prof. Ivo Medek. V roli panelistů vystoupili především zástupci ministerstev, v jejichž gesci se umělecké vzdělávání nachází: ministerstva školství - formální vzdělávaní a ministerstva kultury - neformální vzdělávání. Z ministerstva školství se zúčastnili Josef Rydlo, vedoucí oddělení středního vzdělávání MŠMT, Svatopluk Pohořelý, vedoucí oddělení předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání MŠMT a Alexandros Charalambidis, odborný pracovník oddělení středního vzdělávání MŠMT. Ministerstvo kultury bylo zastoupeno Václavem Applem, zástupcem ředitelky odboru regionální a národnostní kultury MK. Asociaci základních uměleckých škol reprezentoval výkonný ředitel Tomáš Kolafa.
Ivo Medek ve svém úvodním vystoupení vyjádřil potřebu věnovat se v uměleckém vzdělávání rozvíjení kreativity jako prostředku formování osobnosti, nikoliv pouze výchově talentů. Jako nezbytný úkol vytyčil ustavení platformy pro diskusi o uměleckém vzdělávání na některém ze zodpovědných ministerstev. Téma kulatého stolu vyvolalo živý dialog. V příspěvcích i diskusi byla opakovaně zmiňována role veřejné správy v rámci uměleckého vzdělávání. Zazněl požadavek na zlepšení vzájemné meziresortní spolupráce mezi ministerstvem kultury a ministerstvem školství. Hovořilo se o uměleckém vzdělávání v aktuálních a připravovaných strategických dokumentech. Řešily se otázky základních, středních a vysokých uměleckých škol v ČR, jejich situace a trendy. Všichni účastníci vyjadřovali podporu unikátní síti základních uměleckých škol a diskutovali způsob, jak zabránit případným snahám o zásahy do tohoto jedinečného systému. Diskuse, často velmi emotivní, se dále týkala zastoupení uměleckovýchovných předmětů ve školském kurikulu. Jako klíčová se jeví příprava budoucích pedagogů a jejich společenský status. Velký ohlas měly příspěvky, které připomínaly nutnost výchovy poučeného, kultivovaného diváka jako recipienta. Je zřejmé, že v mnoha oblastech by se Česká republika mohla inspirovat fungujícími zkušenostmi ze zahraničí, jako příklad je možné uvést projekt Kreativního partnerství kulturních zařízení a škol. V diskusi byl vyjádřen požadavek na posílení role kultury v celospolečenském vnímání, doslova zaznělo, že „konkurenceschopnost ČR tkví ve vzdělanosti“. Ivo Medek v roli moderátora na závěr prvního bloku uvedl: „Je třeba ve společnosti celkově posílit postavení umění a kultury, kterým je dosud přikládán marginální význam. Společnost musí překonat názor, že umění je pouhá nadstavba a poučit se ze zahraničí, kde je umění vnímáno jako oblast s významným přínosem pro společnost.“
Odpoledního panelu na téma Umělecké vzdělávání a role občanské společnosti a profesionálních kulturních organizací se v roli diskutujících zúčastnili Petr Kadlec, vedoucí oddělení vzdělávacích programů České filharmonie, Věra Matějů, předsedkyně Svazu českých fotografů, Jana Návratová z Vize tance a Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně.
Moderování odpoledního bloku zahájila ředitelka Nipos Lenka Lázňovská upřesněním pojmu neformální vzdělávání a shrnutím dopolední diskuse: „Ukázalo se, že umění a kultura nemají ve společnosti takovou autoritu, abychom se o ni mohli opřít…“ Ve vystoupeních panelistů se během odpoledne skládal obraz role občanské společnosti a kulturních institucí v oblasti uměleckého vzdělávání. Věra Matějů představila na konkrétním příkladu Svazu českých fotografů postavení nevládních neziskových subjektů v neformálním uměleckém vzdělávání. Petr Kadlec z České filharmonie uvedl vzdělávací programy profesionální kulturní organizace a specifika její práce, mimo jiné zajímavý projekt orchestru vytvořeného z žáků základních uměleckých škol, který v rámci tohoto projektu vystoupí společně s Českou filharmonií v sérii koncertů k Roku české hudby. Jana Návratová z Vize tance považuje tanec za nástroj výchovy a vzdělávání a představila Den tance, ke kterému se připojují tanečníci z celé České republiky. Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press seznámil účastníky kulatého stolu se systémem edukačních programů a zaujal úvahou o obecné strategii získávání návštěvníků galerie. V diskusi se účastníci se zabývali kreativním partnerstvím mezi kulturním a školským sektorem. Zástupci Národní galerie v Praze a Národního památkového ústavu představili formy spolupráce se školami a současné trendy práce s publikem v těchto institucích. Účastníci kulatého stolu byli ředitelkou NIPOS Lenkou Lázňovskou seznámeni s Prohlášením, ke kterému se po diskusi přihlásili (viz příloha).
Cílem konání kulatého stolu bylo napomoci zvýšení významu uměleckého vzdělávání a poukázat na existenci formálního a neformálního vzdělávání s tím, že se jedná o dvě části jednoho celku, které spolu vzájemně kooperují a jsou ve společné gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva kultury ČR. Spolupráce obou ministerstev se jeví účastníkům kulatého stolu jako nutnost, bez níž není možné nadále řešit naléhavé otázky týkající se budoucnosti uměleckého vzdělávání v České republice.
