Kultura 2009 i kvůli pádu vlády bez velkých změn
Stejně jako v jiných resortech i v kultuře přibrzdil březnový pád vlády některé naplánované projekty. Ihned po vyslovení nedůvěry kabinetu sněmovna pohřbila návrh zákona o vyrovnání s církvemi, stále se čeká na nový památkový zákon a kupředu se příliš nehnuly ani slibované konkurzy na šéfy státních příspěvkových organizací.
Pád vlády přišel v polovině českého předsednictví EU, na jehož začátku si Česko z Evropy vystřelilo, když v Bruselu vystavilo plastiku Davida Černého Entropa. Jakkoli se dá polemizovat o jejím kulturním či uměleckém rozměru, zůstane asi v paměti mnohých jako jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí letošního roku.
V úřednické vládě nahradil Václava Jehličku (tehdy KDU-ČSL) Václav Riedlbauch, nominovaný ČSSD, muž s kontroverzní minulostí, který podle České televize v listopadu 1989 jako tehdejší šéf opery vyhrožoval stávkujícím umělcům z Národního divadla, že přijdou o práci. I když se s řešením mnoha věcí čeká na parlamentní volby, je bývalý šéf České filharmonie jako ministr více vidět a daří se mu plnit alespoň některé úkoly, které si pro své původně půlroční angažmá stanovil. Rozhodl se například nerušit Státní fond kultury, přestože Jehlička připravil zákon o jeho zániku, který již posuzovali poslanci.
Riedlbauch neučinil mnoho personálních změn, ale záhy po svém nástupu odvolal ekonomického náměstka Tomáše Stejskala a vrchním ředitelem učinil Stanislava Karabce. Toho do stejné funkce přivedl před čtyřmi lety tehdejší ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD). V listopadu Karabec nahradil prvního náměstka Františka Mikeše (ODS). Mikeše jako úředníka s rozhodovacími pravomocemi v oblasti památkové péče provázela kontroverzní pověst ještě z dob jeho starostování v Českém Krumlově, později nechvalně proslul jako jeden z nejzavilejších odpůrců Kaplického blobu.
Ministerstvo kultury letos hospodařilo jen s trochu nižším rozpočtem než loni, v roce 2008 mělo k dispozici 8,8 miliardy korun, letos 8,4 miliardy. I přesto se úřad počátkem roku rozhodl o 35 procent snížit sumu, která je určena na granty v oblasti živého umění. Argumentoval hospodářskou krizí.
Protestovali nejen příjemci grantů, ale i členové komisí, kteří peníze přidělují. Jehlička po protestech přidal několik milionů, v červnu pak jeho nástupce slíbil granty posílit o 20 milionů. Kolik přesně nakonec stát na grantech rozdělil, zatím není zřejmé, ale suma činí asi 178 milionů, což je podle Ministerstva kultury na úrovni loňských čísel. Zejména ale není zřejmé, proč úřad nejprve vyhrožoval tak velkým krácením, a čelil tím kritice, když peníze nakonec našel.
Jehlička plánoval ještě letos vypsat konkurzy na ředitele příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci déle než šest let. Riedlbauch je ale proti konkurzům, přišel s prověřováním mandátů ředitelů před odbornými komisemi vždy po třech letech. První byl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, jemuž ministr působení na další tři roky potvrdil. Až v příštím roce dojde na prověření dalších, například šéfů Uměleckoprůmyslového muzea či Národní galerie.
Příspěvkové organizace jsou trvalým kamenem úrazu ministerstva, čerpají velké množství peněz z rozpočtu a nejsou příliš pružné třeba co do možností samostatně hospodařit. Jejich ředitelé mají téměř neomezené kompetence, což se letos projevilo na příkladu České filharmonie.
Dlouho se mluví o jejich možné přeměně na veřejně prospěšné kulturní instituce. Aktuálně na to upozorňuje Rada pro umění, poradní orgán ministra, který vznikl loni, ale poprvé ho svolal až letos v červnu Riedlbauch. Tvoří ji odborníci, akademici i zástupci příspěvkových organizací. Podle rady by měl být zákon o veřejně prospěšných kulturních institucích předložen příští vládě.
Pravděpodobně změna na postu ministra také zastavila konkurz na ředitele Státní opery Praha. Nyní ministr vybírá šéfa opery jen z návrhů výběrové komise. Podle některých zdrojů by ale mohl mít o tento post zájem i on sám. Stávající šéf opery má smlouvu do června a datum se kryje s parlamentními volbami, po kterých již Riedlbauch nemusí být v čele úřadu. Jako o případném dalším kandidátovi ČSSD na post ministra kultury se spekuluje o současném řediteli České filharmonie Vladimíru Darjaninovi.
Ten je ve funkci půl roku, kontroverzi vyvolal ale ještě před svým nástupem, když oznámil řediteli Galerie Rudolfinum a svému podřízenému Petru Nedomovi, že s ním nechce spolupracovat. Po velkých protestech odborné veřejnosti ho ve funkci ponechal, ale celé měsíce s ním nekomunikoval, a Nedoma tak nemohl plánovat dramaturgii své instituce. Darjaninovi ustoupilo i ministerstvo a převedlo galerii pod Uměleckoprůmyslové muzeum.
Riedlbauch jako své priority ve funkci zmínil přípravu rozpočtu na příští rok, lepší postup při čerpání peněz ze strukturálních fondů, osud divadel Laterna magika a Státní opera Praha a přípravu nového památkového zákona. Letos se rozjely dva projekty v oblasti kulturního dědictví s podporou z EU v řádech stamilionů korun, Laterna magika se od nového roku vrátí do správy Národního divadla. Rozpočet pro resort na příští rok by měl podle schváleného státního rozpočtu být 8,25 miliardy korun, tedy jen o pár procent nižší než letos. Mohou se však do něj promítnout úsporná opatření vlády plánovaná kvůli pokračující finanční krizi.
Zdroj: Markéta Horešovská, pba
