Kulturu financuje Brno proti jiným krajským městům nejvíce, ukázala analýza

Brno v porovnání s ostatními krajskými městy vynakládá v absolutních číslech i přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce peněz do kultury. Ukázala to srovnávací analýza za období let 2018 až 2023, kterou si dal vypracovat magistrát. Dokument přinesl i několik doporučení, která by mohla financování ještě zlepšit. Patří mezi ně třeba větší využití evropských a národních dotací nebo posílení role městských částí v podpoře kulturní infrastruktury. Novinářům to dnes řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Financování kultury v krajských městech úzce souvisí s jejich velikostí, daňovými příjmy a celkovým rozpočtem. V roce 2023 dalo Brno na běžné výdaje v kultuře 1,73 miliardy korun, následovala Ostrava s 1,07 miliardy. V loňském návrhu rozpočtu Brna, kde částka bývá proti skutečnosti nižší, činí běžné výdaje 1,6 miliardy. Letošní návrh rozpočtu obsahuje podobný objem peněz. Ani do budoucna by se tento trend neměl podle Vaňkové měnit. Otázkou zůstává, jak se do výdajů promítne budované Janáčkovo kulturní centrum, které bude sloužit filharmonii.

Vysoká podpora kultury je v Brně dlouhodobá. „Průměrná částka vynaložená na jednoho obyvatele v letech 2018 až 2023 činila v Brně 3878,5 koruny. To je více než například v Ostravě, kde to bylo 3137,7 koruny či Olomouci, kde dali 2812 korun," řekla primátorka.

Podíl běžných výdajů na daňových příjmech však podle analýzy klesá. „Kdyby například v Brně zůstaly provozní výdaje na téměř 13 procent jako před covidem-19 a neklesly na asi 11, Brno by dnes vydávalo na kulturu o 286,8 milionu více," uvedli autoři. Vaňková si stojí za tím, že město vnímá kulturu jako prioritu, což potvrzují i investice jako výstavba Janáčkova kulturního centra. Připomněla také rozsáhlou rekonstrukci Janáčkova divadla, obnovu Arnoldovy vily nebo podíl města při kompletní rekonstrukci kulturního centra CO.LABS.

Obecně dává Brno nejvíce peněz divadlům. Na jejich činnost posílá téměř jednu miliardu korun ročně, což tvoří 63 procent celkových kulturních výdajů. Z toho je pak většina podpory spojená s provozem čtyř příspěvkových organizací, kterými jsou Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Centrum experimentálního divadla a Divadlo Radost.

„Význam těch největších brněnských divadel výrazně přesahuje hranice nejen města, ale také regionu. Velkou většinu nákladů ale pokrývá právě Brno. Prakticky stejným příkladem je i Filharmonie Brno. Právě u těchto velkých kulturních organizací vnímám prostor pro změnu. Díky nově přijatému zákonu o veřejných kulturních institucích můžeme vést debatu s Jihomoravským krajem, aby se spolu s námi stal jejich zřizovatelem a více se tím také zapojil do financování. Nad rámec zákona povedeme diskusi s ministerstvem kultury, jestli je možné pro tyto případně vzniklé instituce vypisovat víceleté dotační programy," dodala primátorka.

Vícezdrojové financování doporučuje i analýza. Kromě toho nabádá k tomu, aby se část podpory pro rozvoj kulturní infrastruktury přenesla na úroveň městských částí. Jejich aktuální role totiž podle analýzy spočívá spíše v prostoru pro růst komunitního a lokálního kulturního života než ve financování velkých projektů. Dalším doporučením je lepší využití dotací a pravidelné vyhodnocování výdajů na kulturu.