Kunderův Jakub a jeho pán v plzeňském Divadle J. K. Tyla
Divadlo J. K. Tyla uvede 13. prosince 2025 ve Velkém divadle premiéru skeptické komedie Jakub a jeho pán. Milan Kundera se v ní inspiroval Diderotovým Jakubem Fatalistou a svůj text označuje za „poctu Denisu Diderotovi“. Hravé putování sluhy Jakuba a jeho pána, kteří si cestu krátí vyprávěním milostných, veselých i dojemných historek, režíruje Adam Doležal. V hlavních rolích se představí Jaroslav Matějka a Martin Stránský.
„Výzvou je podat ten nádherný text tak, aby z něj nebyla nuda. Hra je totiž prošpikovaná skvělými filozofickými myšlenkami a byla by velká škoda, kdyby diváky nakonec nebavila,“ říká Martin Stránský.
„Uvedení činohry Jakub a jeho pán vnímám jako významnou kulturní událost. Milan Kundera ve svém díle zdůrazňuje, že pravda je mnohovrstevná a lidská pošetilost nekonečná, což je téma více než aktuální. Každý příběh je jen jiným úhlem pohledu na svět. Věřím, že diváci ocení inscenaci, která slibuje humor, hravost i zamyšlení,“ uvádí Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.
Cesta Jakuba a jeho pána na jeviště
Milan Kundera patří k nejvýznamnějším a nejpřekládanějším českým autorům. Napsal tři divadelní hry – Majitelé klíčů (1962), Ptákovina (1966) a Jakub a jeho pán (1971), jehož světová premiéra se odehrála v roce 1975 v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Tehdy však bez Kunderova podpisu. Dnes legendární inscenaci režíroval Ivan Rajmont, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Karla Heřmánka. Postupně se z této imaginativní komedie o radosti z vyprávění stal jeden z nejhranějších současných českých divadelních textů.
Komedie, která si dělá legraci ze světa i z nás samotných
Inscenaci s plzeňským činoherním souborem připravil jeho kmenový režisér Adam Doležal. Podle něj hra přirozeně spojuje humor s filozofickým tónem: „Je to road movie bez cíle, vyprávění, které se neustále vrací samo k sobě. Hra se ptá, kam vlastně jdeme – a zda není ‚vpřed‘ úplně všude.“ Dramaturgyně Klára Špičková dodává: „Kundera se s láskou vysmívá lidské pošetilosti. Skepticky přemýšlí nad tím, ‚co je psáno tam nahoře‘, a zda jsme jako divadelní postavy napsáni dobře, či nikoli.“
Jarmareční divadlo na scéně
Scénografie Agnieszky Páté Oldak vychází z Kunderovy původní představy: hrát jednoduše, s minimem prostředků a maximem fantazie. Jeviště připomíná vesnickou jarmareční scénu s jediným moderním prvkem – světelným nápisem l’amour. Atmosféru doplní živá kapela, jež inscenaci dodá rytmus i hravost. „Kunderův text je natolik silný, že potřebuje jen místo, kde se může svobodně vyprávět,“ doplňuje režisér.
