KYTICE A ČTVRTSTOLETÍ –
KYTICE A ČTVRTSTOLETÍ MIMI FORTUNAE
S příchodem letošního jara uplyne 25 let od první premiéry brněnského Tanečního divadla MIMI FORTUNAE. A čtvrtstoletí – to je důvod pro oslavu! Hostitelem slavnostního představení se stane Divadlo Bolka Polívky. Soubor TD MIMI FORTUNAE tentokrát nepřipravil vzpomínkový večer, ale PREMIÉRU celovečerního představení KYTICE. Tvůrci, Hana Smičková-Látalová, Zuzana Solčányová a Slavoj Látal, vybrali jako námět 6 básní ze slavné sbírky Karla Jaromíra Erbena. KYTICE v podání TD MIMI FORTUNAE není pouze taneční, ale využívá činoherního herectví, mluveného slova vázaného i volného a na scéně s hostujícími hudebníky se i zpívá. Cílem ovšem není snaha o maximální kombinaci divadelních žánrů, nýbrž vytvoření sugestivního, tanečně dramatického, mírně hororového, ale nikoliv ponurého (dětem přístupného) a občas i ke smíchu vyzývajícího kompaktního představení. Choreografii vytvořila Hana Smičková-Látalová, která provedla TD MIMI FORTUNAE od jeho založení až k této premiéře, režii má Slavoj Látal. S mystériem Erbenových básní kontrastuje na scéně rozehraný život téměř renesančních komediantů, včetně „pouťového“ vyvolávání a popěvků. Kontrast mezi nadčasově baladicky pojatými básněmi a „přízemními“ lidskými osudy podtrhují kostýmy a masky Miroslavy Staré.
Pro zpříjemnění přestávek je připravena ve foyer divadla výstava fotografií, kde se diváci setkají s historií 25 let souboru - zavzpomíná se na minulé premiéry, domácí i zahraniční turné a na tváře členů od zakládajících po současné. Po představení TD MIMI FORTUNAE zve všechny diváky na „Bublinkovou Párty“, kdy při sklence šumivého bude dost času si popovídat.
Premiéra KYTICE se koná 4.3.2011 od 19 h v Divadle Bolka Polívky v Brně na Jakubském náměstí. Rezervace a vstupenky v divadle B. Polívky na tel. č. 542 214 903 a v pokladně divadla od pondělí do pátku 12-19 hod.
Z rozhovoru s Hanou Smičkovou-Látalovou pro MF DNES:
Svoje narozeniny oslavíte premiérou Kytice - inspirované slavnou Erbenovou sbírkou? Proč zrovna tyto verše a které balady jste si vybrali?
Erbenovy básně jsou úžasné ve své muzikálnosti a navíc krásně hororové. Zpracovat Kytici jako taneční divadlo byl náš dlouholetý sen, na který pro samé hostování tu i onde stále nebylo dost času, takže nakonec jsme se doslova schovali na taneční sál a dali se do toho. Podle mého názoru je KYTICE pro české umělce určitým druhem výzvy - připomeňme si výborný film. Jevištní zpracování se ale samozřejmě liší od filmu, neboť jednak nemáme zájem kopírovat a jednak také divadelní scéna poskytuje jiné prostředky. Vzniklo asi dvouhodinové představení, jemuž jako předloha sloužilo 6 ze slavných Erbenových básní – a před premiérou neprozradíme, které to jsou – jsou tam některé ty naprosto „populární“ a pak i ty obecně méně známé…
Zavzpomínáte prosím , kterého vystoupení a proč si z vaší dosavadní činnosti nejvíce ceníte, co považujete za největší úspěch souboru?
Nedá se říct jedno představení ani jeden úspěch, za 25 let toho bylo mnoho a vzpomínání by trvalo hodně dlouho. Něco zkusím připomenout, ale kdybych se zamyslela déle, asi bych zjistila, že jsme měli i významnější zážitky…
Na profesionální choreografické soutěži ve Slovenském národním divadle jsme uváděli na tu dobu dosti odvážnou choreografii SLOVA a mysleli jsme, že se to setká s nepochopením. Pak jsme doslova bláznili radostí, když jsme zjistili, že nám byla udělena jedna ze dvou hlavních cen!
Při jednom z prvních turné po státech severní Indie jsme tančili choreografii EXODUS na hudbu indického skladatele Ravího Shankara a měli jsme strach, jak to bude přijato … představení pro cca 6000 diváků ve městě Chandigarh (mimochodem město, které postavil na podzemních termitištích Le Corbisier) skončilo tím, že nás odnášeli na ramenou a ochranku chytal šok…
Moje choreografie SLOVA byla vybrána do GALAVEČERA PRIX VOLININE v Praze na Nové scéně. BALADY O SMRTI byly oceněny jako jedna z 10 nejlepších tanečních inscenací profesionálních scén ČR v roce 1999…
Z poslední doby, rok 2009, byl nesporně zážitek tančit se sólistkou Mirkou Starou naši choreografii STÍN ve starobylém amfiteátru ve světově proslulém skalním městě Petra v Jordánsku (tam, kde se natáčel Indiana Jones) a další představení v Ammánu, jehož se účastnila Její Výsost Jordánská princezna, znalkyně evropského umění.
V domovském Brně pro mě osobně byl největší zážitek diváky doslova narvané představení k mým 50. narozeninám, kdy se na scéně sešli současní tanečníci i mnozí dřívější a kdy jsme uvedli Ravelovo BOLERO originálně propojené s hudbou přímo pro tuto choreografii sepsanou Jiřím Hradilem…
Taneční divadlo MIMI FORTUNAE Brno
Taneční divadlo MIMI FORTUNAE vzniklo v roce 1985 jako soubor historických tanců. První představení tvořily divácky atraktivní vlastní stylizované úpravy měšťanských a dvorských tanců střední Evropy.
Zlom ve tvorbě MIMI FORTUNAE přišel v letech 1987–88, kdy se v tehdejším Československu začal znovu objevovat moderní balet a kdy se souborem začala pracovat řada světově známých pedagogů a umělců (Bruno Genty, David Appel, Tonia Shimin, Sandi Combest). Výsledkem byla představení moderního scénického tance, s nímž Taneční divadlo MIMI FORTUNAE dobývá nejen scény České republiky, ale také zahraničí, a to i v podobě soutěžních vavřínů (hostování, turné a taneční festivaly na Slovensku, ve Francii, v Rakousku, Holandsku, Litvě, Německu, Anglii, USA, Indii, Jordánsku…).
Název „taneční divadlo“ není samoúčelný, protože snahou tvůrců a členů souboru je vyprávět příběhy nebo evokovat nálady; k vyjádření myšlenky používat nejen taneční pohyb, ale také projev mimický a někdy i hlasy tanečníků jsou doprovodem pohybu jejich těl. Ve své tvorbě MIMI FORTUNAE oslovuje všechny divácké kategorie – odborníky i laiky, děti, mladé lidi i dříve narozené. Doma i v zahraničí divadlo účinkuje na scénách kamenných divadel, na scénách alternativních i v exteriérech.
Umělecký profil Tanečního divadla MIMI FORTUNAE dnes tvoří především současný scénický tanec, ale byla vytvořena i představení odrážející dávnou lidovou kulturu českého národa a taktéž historické taneční divadlo.
Srdcem současné tvorby TD MIMI FORTUNAE je každoroční premiéra komponovaného večera moderního scénického tance – v posledních letech tanečně-divadelní projekt z rozporuplných dějin našeho národa ve 20. století „BÝT ČI NEBÝT…?“ (uváděno v ČR i v zahraničí, např. INDIE, USA, JORDÁNSKO, RAKOUSKO), dále intimnější „ŽIVOMŘENÍ“, „KAPKY BOLAVÉ NADĚJE“, „DĚDICTVÍ“ a „BOLERO“. V neposlední řadě jsou divácky velmi oblíbená stále nově vznikající sóla a duety, jako Prázdná jsou rána, Takový jsem, Já, Stín a Jin&Jang. Večery scénického tance ovšem nezahrnují dramatické či vnitřní rozpory člověka postihující choreografie, ale i taneční žertíky a parodie (například „Miláčku, nemám co na sebe!“, „Kolo za korunu aneb česká fronta“…), neboť tvůrci pevně věří tomu, že jak život, tak umění má dvě neoddělitelné tváře – vážnou a veselou – přesně tak, jak to odedávna vyjadřuje divadelní symbol dvou masek.
Kromě moderního scénického tance má TD MIMI FORTUNAE na repertoiru i tanec historický. U historických tanců se soubor nezabývá rekonstrukcemi, ale naopak choreografka Hana Smičková Látalová využila taneční techniku moderního baletu k vytváření osobitého pohybového výrazu, kde se scénický tanec snoubí s lidovým či historickým námětem, hudbou a kostýmy. Takto kromě dobově určitých GOTICKÝCH a RENESANČNÍCH tanců vznikly i mystické taneční obrazy, jako je KELTSKÝ OBŘAD BELTAINE a KULT. V oblasti lidové kultury TD MIMI FORTUNAE vytvořilo například pro turné po Jordánsku a Indii scénu „SVATBA“ zobrazující prostřednictvím moderního scénického tance masopustní a svatební zvyky českého národa. Jako poctu romantické době charlestonu vytvořily choreografky Hana Smičková-Látalová a Jana Smržová-Zajíčková „Lázeňskou pohodu“.
Zakladatelka, ředitelka, sólistka a vedoucí choreografka souboru Hana Smičková Látalová v roce 1991 získala Prémii za nejlepší povinnou choreografii na III. Choreografické přehlídce ČSFR. Na IV. profesionální přehlídce ČR a SR v roce 1995 bylo její dílo „Slova“ oceněno Cenou za choreografii. „Slova“ byla vybrána i do galavečera mezinárodní choreografické soutěže Prix Volinine na Nové scéně v Praze a byla uváděna mimo jiné na Festivalu evropského umění v New Delhi, Indie. V roce 1998 byla „Carmina Burana“ s choreografií Hany Smičkové Látalové a v provedení TD MIMI FORTUNAE objednána pro zahájeni kulturní sezóny v holandském Utrechtu. Choreografie k inscenaci „Balady o smrti“ byla v roce 1999 zařazena mezi devět nejlepších tanečních inscenací v České republice a na Slovensku. V roce 2003 byly historické tance Hany Smičkové-Látalové vybrány pro prestižní prezentaci brněnského umění v anglickém Leedsu, stejně tak v roce 2004 pro turné TD MIMI FORTUNAE, pořádané českými centry v Texasu, USA. Moderní choreografie pak již čtyřikrát ocenilo obecenstvo ve státech severní Indie. V roce 2008 choreografie „JÁ“ získala ocenění celostátní taneční přehlídky „Tanec, Tanec 2008“ a rovněž II. cenu na festivalu „International Jazz Dance Open “ v Pardubicích. V roce 2009 odvezla svůj soubor do Jordánského království, kde choreografie „Kult“, „Stín“ a „Svatba“ byly uváděny na mezinárodním festivalu evropského umění „KIngdom of Peace“, a to i za přítomnosti Její Výsosti, jordánské princezny. Duet „STÍN“, který Hana tančí se sólistkou Miroslavou Starou, byl předveden ve světově proslulém mystickém pouštním skalním městě Petra. Od roku 2002 je Hana Smičková–Látalová zařazena mezi žijící osobnosti České republiky v almanachu Who is v ČR? a od roku 2006 je vedena v Českém almanachu osobností.
Slavoj Látal je od roku 1990 tvůrčím (i životním) partnerem Hany Smičkové-Látalové. Slavoj Látal je nejen tanečník, ale také herec, scénárista a režisér, jenž vnesl do tanečních představení prvek divadelní – slovo, mimiku a civilní pohyb. Slavoj Látal režíroval například představení „F Villon: ...teď na krk oprátku ti věší...", které se hrálo po osm let na domácích scénách i ve Francii, v Seyne-les-Alpes a v Avignonu. K milovanému Villonovi se vrátil i ve svém autorském představení „Balada pařížská aneb Francois Villon se vrací“. V posledních letech spolu se svou partnerkou vytvořil scénář k renesanční frašce „Ber kde ber“, kterou pak režíroval. Nedílnou součástí rozsáhlejšího tanečně divadelního projektu „Být či nebýt…?“ byla právě režie Slavoje Látala. V choreografii Dědictví se při hledání hudebního doprovodu pro choreografii své partnerky Slavoj Látal rozhodl opustit baletisol jako tanečník, ale vzít na sebe novou roli – roli absolutního zvukového doprovodu. V roce 2010 pak spolu s Hanou a Zuzanou Solčányovou vytvořil námět a scénář k celovečernímu představení „Kytice“.
Jana Smržová-Zajíčková je dlouholetou sólistkou, pedagožkou a choreografkou TD MIMI FORTUNAE. Vytvořila desítky tanečních rolí, několik choreografií a procestovala se souborem země české, Evropu i Indii. Na pár let si odskočila vychovat dvě krásné děti a v roce 2006 se vrátila na scénu.
Miroslava Stará je už po několik let přední sólistkou souboru, v posledních letech také choreograficky spoluvytváří a tančí duety s Hanou Smičkovou-Látalovou a navrhuje pro představení TD MIMI FORTUNAE originální kostýmy a masky.
Nejen díky odborným oceněním, ale stejně tak pro svou „nepodbízivou diváckost“ si soubor získal pevné místo na české umělecké scéně a široká veřejnost se může s jeho jménem a tvorbou setkávat nejen na scénách, ale také v televizi. Na podzim 2005 oslavilo 20 let svého působení slavnostními představeními v Divadle Bolka Polívky v Brně a v roce 2008 pak 50. narozeniny své zakladatelky, choreografky a sólistky Hany Smičkové–Látalové tanečním večerem „Tak a mám to za 50!“, jehož součástí byla i premiéra choreografie „BOLERO“, v němž unikátně došlo k proklouznutí slavné skladby Bolero Maurice Ravela do snové původní hudby Jiřího Hradila, který napsal svou skladbu přímo na původní námět a v souladu s choreografií Hany Smičkové-Látalové.
www.tanecni-divadlo.cz, www.mimi-fortunae.cz
Zdroj: cebreus@gmail.com
