21.10.2021 10:45

Laterna magika se vrací na EXPO s novou inscenací Robot Radius

Po 50 letech se Laterna magika vrací na světovou výstavu EXPO. Speciálně pro ni vznikla na půdě Nové scény Národního divadla inscenace Robot Radius, kterou tvůrci připravovali už s jasným zadáním vytvořit současné a technologicky vizionářské dílo. Na jeviště tak vstupuje poslední verze technologie real time motion capture, díky které interpreti pohybu i hudby ovládají dění na plátně v reálném čase. Návštěvníci výstavy EXPO uvidí souboj posledního člověka s robotickou technikou, která se ujímá vlády nad světem. Umělá inteligence nemá v naší inscenaci podobu humanoidního robota, ale systému, který chce převést život do virtuálního prostředí.

Před 100 lety dal český spisovatel a dramatik Karel Čapek světu slovo Robot. Jeho divadelní hra R. U. R. se stala inspirací pro autora konceptu, předního českého mima a uměleckého šéfa Laterny magiky Radima Vizváryho a také autorku scénáře Miřenku Čechovou, která se ujala i režie. Trojici tvůrců doplňuje světově uznávaný hudebník Michal Pavlíček, který k inscenaci složil hudbu a také ji na jevišti živě hraje. Jejich společným cílem bylo nejen vytvořit mimořádné umělecké dílo, ale jeho prostřednictvím upozornit na znepokojivá témata současnosti, například klimatické změny, rozvoj umělé inteligence nebo etické otázky genového inženýrství.

Soubor Laterny magiky byl součástí programu světové výstavy EXPO naposledy v roce 1970 v Ósace. Návrat prvního multimediálního divadla na světě na všeobecnou výstavu právě v roce 2021 není náhoda, jak podotýká generální komisař české účasti na EXPO Jiří František Potužník: „O adaptaci hry R.U.R. jsme požádali Radima Vizváryho ze dvou důvodů: jednak je rok 2021 stým výročím uvedení Čapkovy hry v Národním divadle a za druhé pantomima odstraní při uvedení na EXPO v Dubaji, kde narozeniny robota připomeneme, jazykové bariéry.“

Účast Laterny magiky na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji je téměř symbolická. Před více než 60 lety byla totiž Laterna magika speciálně vytvořena pro EXPO 58 v Bruselu, kde okouzlila svět jako první multimediální divadlo na světě. Herci a tanečníci tehdy sestupovali z projekčního plátna a opět se na něj vraceli. Od té doby se vývoj divadelních technologií posunul o výrazný kus kupředu. Laterna magika si je toho vědoma a proto tvůrci inscenace Robot Radius sáhli po tom nejnovějším, co lze na jevišti použít. Je to především technologie real time motion capture, kterou přibližuje hlavní interpret Robota Radia a současně umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry: „Doposud se tato technologie používala pro postprodukci, my s ní ale pracujeme v reálném čase. Na těle mám 17 senzorů, které vysílají signál do počítače a ten mé pohyby převádí na plátno. Na něm vznikají různé obrazce, které mohu na dálku modelovat, zvětšovat, propojovat a podobně. No a v závěru hry se díky senzorům na plátně objeví můj digitální avatar a začne se sám klonovat.“

Zásadní složkou celé inscenace je také hudba. Její autor a současně interpret Michal Pavlíček složil různá hudební témata, plochy, atmosféry. Podle pocitů a nálad pak tento materiál roztřídil do pestrého vějíře různých poloh, od agresivních přes melancholičtější až po elektroniku a chladné efekty až k noise. Využil k tomu digitální kytarové efekty a zvuk kytary následně upravoval. Michal Pavlíček věří, že celé představení není jen o obavách a hrozbě, ale že v závěru budou diváci vnímat i naději. „Robot Radius by měl lidi vnitřně alarmovat, aby se zamysleli, že digitální technologie, které jsou velmi důležité pro vývoj lidstva a které v obrovském tempu ovlivňují a zrychlují náš život ve všech oblastech a jsou prospěšné i zábavně, můžou být jednoduše zneužity a můžou se jednoho dne obrátit proti nám. Lidé se rozkrývají na sociálních sítích a svoje vnitřní pocity svěřují této technologii, obrovskému počítači, který s nimi pracuje. Některé procesy už si řídí počítač sám. Měli bychom zabránit tomu, aby se to vymklo naší kontrole a lidé nebyli totálně závislí na těchto ‚robotech‘. Já doufám, že toto představení má v sobě i tu jiskru naděje, že lidé tu šanci mají.“

Dubaj je prvním městem arabského světa, které světovou výstavu EXPO pořádá. Dá se tedy předpokládat, že si dá mimořádně záležet na výjimečnosti celé události. Jednotlivé země přivážejí do svých pavilonů to nejlepší, co mohou v oblasti udržitelnosti, mobility a nových příležitostí nabídnout. A česká expozice pozve návštěvníky kromě technologií budoucnosti i na divadlo budoucnosti. Věříme, že po úspěchu na Nové scéně Národního divadla obstojí i na světové úrovni v rámci Všeobecné světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji.

Profil inscenace na webu ND

Autor článku: Převzato z: https://www.narodni-divadlo.cz/

Laterna magika se vrací na EXPO s novou inscenací Robot Radius

Inscenace

22.12.2025

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstoupí do nového roku s vroucností italských melodií

Vstup do jubilejního roku, na který připadá 100. výročí vzniku Symfonického orchestru Českého rozhlasu, bude v jeho podání radostný a hřejivý. Přesně takovou atmosféru dokáží vykouzlit nejslavnější italské písně a árie v podání hráčů SOČRu, tenoristy Daniela Matouška a jeho mladých kolegů Barbory Kubíkové a Ahmada Hedara. Název programu ´O sole mio mj. odkazuje na CD, které jmenovaní interpreti společně připravili pod taktovkou Jana Kučery.

17.12.2025

Poslední premiérou šumperského divadla v tomto roce je adaptace filmové komedie Pane, vy jste vdova!

Divadlo Šumperk uvede v sobotu poslední premiéru letošního roku, kterou je divadelní adaptace filmové komedie se sci-fi prvky Pane, vy jste vdova! Komedii scénáristů Miloše Macourka a Václava Vorlíčka připravil pro šumperské divadlo režisér Jiří Liška, jehož tvorba byla dosud známa především zdejším dětem a to díky inscenacím Rychlebské pohádky a Hrnečku, vař!

17.12.2025

Dido a Aeneas v Národním divadle: barokní opera jako intimní drama mysli

Opera Národního divadla uvede v sezoně 2025/2026 ve Stavovském divadle novou inscenaci barokní opery Dido a Aeneas Henryho Purcella – jednoho ze základních kamenů operní historie a díla mimořádné emocionální síly. Hudebního nastudování se ujme barokní specialista Michael Hofstetter, režie je v rukou Alice Nellis. Na inscenaci spolupracuje také Collegium Vocale 1704.