Lidé nejvíce utratí za divadlo, nejvíce chodí na hrady a zámky
Lidé loni nejvíce z kulturních akcí utratili za návštěvu divadla, nejčastěji navštívili hrad, zámek či jinou kulturní památku. Do divadel loni přišlo přes 5,5 milionu diváků, jejich počet se za poslední léta příliš nemění. Památky navštívilo přes 11,5 milionu lidí. Údaje zveřejnily Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) a Český statistický úřad.
Divadel provozovaných různými subjekty NIPOS loni evidoval 130; nejsou to ale pravděpodobně všechna, která v ČR působí. Diváci za lístky utratili 864 miliony korun. Počet divadel i představení stabilně mírně roste. Nejnavštěvovanějším divadlem v ČR loni bylo Národní divadlo v Praze, další dvě příčky patří Brnu (Národní divadlo a Městské divadlo).
Z památek s placeným vstupným (celkem lidé utratili 778 milionů korun) nejvíce lidí přišlo na Pražský hrad, na zámek Lednici a na Český Krumlov. Z galerií nejvíce návštěvníků podle NIPOS eviduje Národní galerie v Praze (počty návštěvníků v pražských muzeích a galeriích nejsou k dispozici, podle údajů NG to bylo 228.703 platících), druhé je Muzeum umění Olomouc (216.000), třetí Galerie Zdeňka Buriana ve Dvoře Králové (130.000). Z muzeí byla nejnavštěvovanější Národní muzeum, Židovské muzeum v Praze a Valašské muzeum v přírodě (253.000).
NIPOS a ČSÚ zveřejnily i údaje za posledních 30 let. Největší změnu zaznamenala oblast kinematografie, kde za období 1980 až 2009 třikrát klesl počet kin a pětkrát počet diváků. Velké změny jsou ve vysílání rozhlasu a televize, kde obrovský nárůst počtu odvysílaných hodin (v televizích v roce 2008 to bylo 6,5 milionu hodin, loni 389 milionů hodin) způsobil vstup soukromých stanic.
Počet kulturně orientovaných pořadů zůstal ale přibližně stejný v televizích kolem 40 procent, v rádiích kolem 70 procent; poklesl ale v televizích o třetinu a v rádiích o polovinu podíl publicistiky a zpravodajství, řekl Jaroslav Novák z ČSÚ.
Nejhustší síť kulturních zařízení v ČR mají veřejné knihovny, u nich se jen mírně snížil od roku 1980 počet registrovaných čtenářů. Roste však počet výpůjček (z 55 milionů v roce 1980 na loňských 67 milionů) a roste i počet celkových návštěvníků, knihovny dnes nabízejí více služeb než před rokem 1989, souvisí to zejména s využitím internetu.
Masivní je také rozdíl v počtu vydaných knih dnes a před 30 lety, nárůst je více než čtyřnásobný na loňský počet 17.598 titulů. Daleko větší podíl na celkové produkci má dnes beletrie (v roce 1980 asi 15 procent, dnes 25 procent), po propadu počátkem 90. let má ale přibližně stejný podíl na produkci jako dříve dětská literatura (asi osm procent).
Podle Nováka poslední tři dekády v produkci a konzumaci kultury charakterizují odlišné aspekty - první byla poznamenána ideologicky, druhá rychlými změnami ve společnosti, které provázel propad návštěvnosti, poslední pak ustálením vývoje a většinou opětovným nárůstem zájmu veřejnosti o kulturní akce a produkty. Nárůst je patrný ve veřejných výdajích na kulturu - zatímco v roce 1991 to bylo 5,8 miliardy korun, v roce 2000 pak 13 miliard a v roce 2008 už 22 miliard korun, uvedl Novák. Přibližně třikrát ale podle něj také narostly spotřebitelské ceny. V relaci k HDP však podíl výdajů na kulturu klesl ( z 0,8 procenta na 0,6 procenta).
Zdroj: Markéta Horešovská, mal
